O Československu se říkalo, že ze všech turistických atrakcí mu chybí jen moře. Stejně se tak dá mluvit o Vídni, která svou úžasnou tradici dokáže nabízet vskutku moderně.
Platí to na historické jádro rakouské metropole, vinařské obce na okraji i na druhém břehu Dunaje, areály pro aktivní zážitky takřka v centru nebo nedaleko od něho, případně lahůdky pro milovníky staré i moderní architektury. Nechybí samozřejmě kulturní nabídka a široká škála možností poznání v muzeích, galeriích i výstavách a v neposlední řadě každoročně řada jedinečných akcí.
Do Vídně se lze dostat vlakem i autobusem, ale většina českých cestovatelů tam jezdí vlastním autem. Zapomenout se nesmí na dálniční známku, která na deset dní stojí 9,20 euro. Lepší je koupit známku na rakouské pumpě, české přepočty eura nejsou výhodné. V Rakousku se dá zakoupit i elektronická dálniční známka, ale pokud ji koupíte jako soukromá osoba, začne platit až za 18 dní! Vyhnout se dálničním úsekům je takřka nemožné, zpoplatněn je i dálniční průtah Vídní po levém břehu. Pokuta za jízdu bez známky je 120 euro, trestá se nalepení známky na jiném místě, než je přikázáno a nejvíc zneužití (druhé lepení už použité známky) – pokuta je dvojnásobná! Řidič musí mít ve voze i podkladový kontrolní kupón. Vzdálenost Praha – Vídeň je cca 330 km, a počítejte se třemi a půl hodinami. Z Česka ‚Prahy) je příjemnější než trmácení po D1 zvolit trasu na Třeboň a přes přechod Halámky najet na trasu Horn – Stockerau. Rakouská „jednička“ je perfektní, je tu většinou nižší provoz a jede se zde příjemně plynule. Jen pozor na radary, zejména místech, kde to láká jet rychleji než povolených 100 k/h. S reportážním Seatem Alhambra jsme to stihli v pohodě za 3:20 h, a dobře se nám s ním jezdilo i po Vídni. V Praze jsme nechali elektrickou koloběžku, která byla součástí testovaného vozu, ale ve Vídni by se nám na cyklostezkách hodila. Do MPV Alhambra bychom naložili i veškeré sportovní náčiní, pokud bychom ho potřebovali, ale spolehli jsme se na vídeňské půjčovny. Od bicyklu přes koloběžky až po lodě se dá vše půjčit. Osobní sportovní výbavu jsme si ale naložili.
Nejsložitější a drahé je pro motoristu ve Vídni parkování. Sice i na Maria-Hilfer-Strasse můžete beztrestně zastavit na 15 minut, hodina vás také nezruinuje, ale dlouhodobě parkovat stojí v centru hodně peněz. Přes noc můžete zaplatit i 40 euro. Pokud nemáte parkování v ceně hotelu, tak výhodnější se jeví vyhledat P+R nebo místo v nezpoplatněných oblastech mimo centrum, a opatřit si verzi Wien Card s volnou jízdenkou na městskou dopravu. Je to pohodovější a levnější. Bezplatná parkoviště najdete např. na Donauinselnu, nedaleko Donau Turm, takže to není ani daleko do centra.
Architektura: vydařená směs
V historickém centru Vídně vytváří tradiční a moderní architektura harmonii, svědčící o tom, jak historické stavby ruku v ruce s moderními mohou splynout v jeden působivý městský celek. Naproti gotické katedrále sv. Štěpána vznikl moderní Haasův dům, jehož ráz utváří sklo a ocel. Také Hofburg, imperiální a okázalé centrum někdejší podunajské monarchie má moderního partnera, symbol vídeňské Moderny Looshaus. Nedaleko odtud trůní světoznámé sídlo Státní opery, v jejím sousedství historická Albertina s jedinečnou sbírkou grafiky, jejíž obraz ozvláštňuje tzv. Soravia Wing – pozoruhodná moderní konstrukce ze skla a oceli, zastřešující vstup do budovy. Mimochodem, na náměstí Albertina, kde je i hlavní informační centrum Wien Tourismus, najdete stánek Bitzinger (Würstelstand Albertina), otevřený takřka nonstop (8 až 04 ráno).
Centrum města je tedy živým souborem architektury – nedaleko monumentálních budov Uměleckohistorického a Přírodovědeckého muzea se nalézá moderně pojatý muzejní areál MuseumsQuartier. Souboru staveb, jehož základ tvoří budovy, sloužící ještě před 100 lety jako císařské dvorní stáje vlila do žil nový život právě moderní architektura. Jeho nádvoří je nyní pojato jako moderní městský obývací pokoj, obklopený historickými i moderními stavbami, jakými jsou například Leopoldovo muzeum nebo MuseumsQuartier. Ten se stal jedním z nejživějších míst ve Vídni. Lidé si sem přicházejí odpočinout, popovídat či vychutnat si západ slunce.
Přehlídkou rozmanitosti architektonických stylů je i okolí vídeňského Karlova náměstí: výstavní pavilón Secession v ulici Wienzeile je jednou z nejvýznamnějších staveb vídeňské secese. Jako dědictví habsburské éry se představují četné imperiální stavby, mezi nimi i dva zvláště impozantní zámecké areály: nádherný zámek Schönbrunn s rozlehlým zámeckým parkem a Gloriettou, který kdysi sloužil jako letní rezidence císařského dvora. Zámek Belvedere, – někdejší to rezidence rakouského vojevůdce prince Evžena Savojského – je díky svým přepychovým komnatám a překrásnému parku též neméně působivým příkladem imperiální architektury. Zimní jezdecká škola vídeňského Hofburgu je přepychovou kulisou pro představení světoznámých Lipicánů ze Španělské dvorní jízdárny.
Kdo preferuje moderní architekturu, bude se cítit jako ve vodě v Donau City. Čtvrť zvaná také „Vienna International Centre“ je charakteristická svými prosklenými výškovými budovami. Je to skutečné centrum moderní Vídně. Tady vládne moderní architektura ze skla, oceli a betonu. Vídeň, na rozdíl od Prahy, nebojí ani mrakodrapů. Moc dobře si uvědomuje, že moderní metropole musí světovým společnostem, pokud chce být jejich sídlem, nabídnout výškové stavby.
Sportovní Vídeň: okolí i centrum města
Výškovým stavbám konkuruje i Donau Turm, televizní věž se třemi vyhlídkovými terasami ve výšce 150 až 160 m. Přímo u věže je možnost placeného parkování, přičemž hosté kavárny mají parkován refundováno. V této oblasti jsou i bezplatná parkovací místa, která ovšem využívají zejména návštěvníci koupališť u Alte Donau. Je jich tu celá řada, a to největší přírodní na ostrově Gänsehäufel. Kromě plavání a vodních sportů park pod televizní věží nabízí dětem možnost se projet vyhlídkovým vláčkem, najdete tu tenisové kurty a další sportovní zařízení.
Jen jednu stanici metra z Donau City (a čtyři stanice z centra Vídně) můžete vystoupit na Donauinselu, což je nudle (šířka 70 až 210 m) o délce přes dvacet kilometrů. Ostrov vznikl při regulaci Dunaje kvůli ochraně před povodněmi a společně s odlehčovacím kanálem je jedinečným místem pro rekreaci jak Vídeňáků, tak návštěvníků města. Protkán je cyklostezkami, jezdí se zde na kolečkových bruslích, jsou tu opět plovárny (Copa Cagrana oblíbená nudisty), je tu možnost zapůjčení lodiček, najdete tu restaurace i místa, kde se dá soukromě grilovat. Hlavní centrum je kolem stanice metra U1 na Reichbrücke. Na Donauinselu se každoročně koná i největší venkovní hudební festival v Evropě.
Kdo si chce zasportovat, ten ale nemusí opustit centrum Vídně. Také známý Prater umožňuje zejména běžecké, in-linové a cyklistické aktivity. Vídeň lze poznávat také aktivně na kole, po okružní cyklostezce po Ringu. Trasa je pohodlná, vede téměř po rovině. Kdo chce tuto trasu absolvovat s ještě menší námahou, může přesedlat na elektrokolo. Začíná se u mostu Marienbrücke na náměstí Schwedenplatz, pokračuje se podél okružní ulice Ringstraße kolem přepychových budov jako je Státní opera, Hofburg a Parlament. Pak návštěvníci Vídně na kole zamíří k Dunaji, pojedou buď po promenádě kolem vody, nebo po okraji historického centra – v obou případech se dostanou zpátky na místo startu, mají za sebou 4,5 kilometru jízdy Kdo jezdí rád na kole „podle plánu“, může si z webových stránek turistické kanceláře WienTourismus stáhnout přehledný plán cyklotras se všemi nabíjecími stanicemi. Vídní vedou také dálkové cyklotrasy podél Dunaje.
Vídeň nabízí příležitost pro všechny sportovce. Velmi se rozmáhá nabídka lezeckých parků a hal. Jsou tu Lanové centrum na Starém Dunaji, lezecký park na Dunajském ostrově nebo Lesní lanový park na Kahlenbergu případně lezecká hala Kletterpark, kde nejste závislí na počasí. Lanový lezecký park v lázních Gänsehäufelbad je začleněn přímo ve starém porostu topolů tradičních lázní a nabízí zábavu a dobrodružství pro všechny věkové kategorie: 71 plošin až do výšky 8 m, 9 parkurů a 21 drah Flying Fox zde čeká na návštěvníky. Přímo v největším volnočasovém ráji Evropy – na Dunajském ostrově – nabízí lezecký park zábavu a akci pro všechny od 110 cm výšky. Na 14 stanicích se návštěvníci dostanou až do výšky 10 m. Závěr tvoří razantní jízda po 50 metrů dlouhé dráze. Každý první pátek v měsíci se koná večerní lezení s umělým osvětlením!
Opatřete si kartu
Vídeň nabízí turistům dvě různé karty. S kartou Wien Card lze uplatnit více než 210 různých slev (platnost 24, 48 a 72 h) a využívat městskou hromadnou dopravu nebo vyhlídkové autobusy Hop-On-Hop-Off. Oproti tomu Vienna Pass zahrnuje vstupné zdarma do více než 50 pamětihodností a opět jízdu zdarma vyhlídkovým autobusem Hop-On-Hop-Off. Karty jsou k dostání v hotelech a v turistickém infocentru na Albertinaplatze, v prodejních a informačních místech vídeňských dopravních podniků Wiener Linien nebo na turistických informacích na Hlavním nádraží či na letišti. Vybrat si lze ze čtyř verzí- Vienna City Card (www.viennacitycard.at). Karta Vienna PASS zahrnuje vstupy do více než 60 pamětihodností, jako například zámek Schönbrunn, Albertina, Leopold Museum, Hofburg, Belvedere, Uměleckohistorické muzeum. Při návštěvě většiny renomovaných objektů tak odpadá čekání ve frontě na zakoupení jednotlivých vstupenek. Kromě toho lze neomezeně využívat vyhlídkové autobusy nazvané „Hop On Hop Off„. Jízdenka na ostatní veřejnou dopravu zde zahrnuta není, lze ji ovšem dodatečně přikoupit. Kartu lze pořídit na 1, 2, 3 nebo 6 dní.
Když se den chýlí ke svému závěru, snad každého potěší představa příjemně stráveného večera, třeba při sklence dobrého vína. V žádné jiné metropoli není víno tak přirozenou součástí života města jako právě zde. Vídeň má totiž to privilegium, že k ní patří vlastní vinařské oblasti a tím i „domácí“ Vídeňské víno. Posledním zastavením na toulkách Vídní proto budiž Vídeň-Floridsdorf, konkrétně vinařství Christ nebo Wieninger, a především rodinné vinárničky v oblasti Wiener Heuriger.
Pokud jste našli inspiraci v tomto článku, jistě ji najdete i na www.austria.info/cs nebo www.wien.info/cs.
Foto: archiv autora a WienTourismus (foto Donau Turm)