V Norsku se již mnohokrát roce staly Nissan Leaf, VW eGolf a Tesla S nejprodávanějšími automobily měsíce. Znamená to, že elektromobily konečně prorazily a staly se i ekonomicky zajímavou záležitostí pro automobilky?

Ačkoliv v Norsku počet prodaných elektromobilů a plug in hybridů (elektromobil kombinovaný se spalovacím motorem, který slouží jen k dobíjení akumulátorů) dosahuje několik tisíc měsíčně, roční evropská bilance není pro zastánce elektromobility právě povzbudivá. Procentuální vzestup je sice značný, ovšem absolutní čísla v poměru k nějakým 12-13 milionům nových vozů prodaných ročně v Evropě, jsou nizoučká. V roce 2010 se prodalo v Evropě 2393 elektromobilů, o rok později to bylo 13 423, v roce 2012 již 20 492. Loni se prodej zvýšil na trojnásobek, ale necelých 60 000 elektrovozů představuje stále jen cca 4,5 promile z ročních evropských prodejů… Ve světě také žádná sláva: v roce 2012 jen 56 682 elektromobilů, loni 111 718. Nejúspěšnějšími elektromobily současnosti jsou Nissan Leaf a Tesla Model S. U obou celková výroba a prodej překročily již 100 000 kusů. Jejich měsíční odbyt v Evropě se pohybuje nad hranicí tří tisíc kusů. Výrazně se zapsal do prodejů také= e-Golf, který nejen v zemích,m kde mají elektromobily velkou podporu, je úspěšný. Výrazně menší zájem je o druhý elektromobil VW (w-Up!). Zajímavé bude sledovat, jak uspěje v roce 2017 čistý elektromobil Opel Amepera/Chevrolet Bolt). Amprea byla na trhu jako plud-in-hybrid, s dobíjením spalovacím motorem. Nyní se vrací v čistě elektrické podobě pod starým jménem (Chevrolet přejmenoval svou verzi z Volt na Bolt).

Bez výhod to nejde

Výrazně se na podobných úspěšných číslech podepisují zvýhodnění. V Norsku kupec elektromobilu neplatí DPH, po dálnicích jezdí bez poplatků, mohou využívat vyhrazené pruhy pro veřejnou dopravu a taxíky. Elektromobily díky daňovým úlevám (a naopak sankcím) a dalším výhodám se v Norsku prodávají jako housky na krámě. Pokud se tedy elektromobily prodávají, děje se tak za nestandardních a dlouhodobě těžko udržitelných podmínek.

Obdobná zvýhodnění (daně, volné vjezdy do nízko emisních zón, dálnice zdarma) zvyšují zájem o elektromobily a další ekologické automobily zejména v Německu, Nizozemsku, Francii, Švýcarsku, Itálii i dalších severských zemích. Podpory poskytují i automobilky. Za první kvartál se elektromobilu i3 BMW, který na českém trhu přijde na 936 000 Kč (se zážehovým dvouválcem na dobíjení 1 058 200 Kč), prodalo v Evropě 2022 ks (BMW celkem cca 430 000 ks). BMW se zavázalo, že na delší cesty budou mít jeho majitelé zdarma k zapůjčení model BMW 5. To se to kupuje…

Někdy jsou za vyššími čísly prodejů jednorázové objednávky. V Dánsku se zvýšil odbyt elektromobilů (Nissan Leaf) v roce 2013 o 60 procent, to když půjčovna automobilů Avis objednala 400 nissanů.

Cena a ztráta hodnoty

Přes všechny nabízené výhody prodej elektromobilů stoupá jen zvolna a obchodně to pro výrobce není výhodné. Brzdou není jen poměrně vysoká cena, například Nissan Leaf přijde na 750 000 korun, zatímco srovnatelný rodinný automobil pořídíte nejméně o třetinu levněji, ale také rychlá ztráta hodnoty. Jestliže nové elektromobily nekoupíte zpravidla pod půl milionu, jako mladé ojetiny se vyskytnou v inzerátech i za sto až dvě stě tisíc korun. Prodejci mají u elektromobilů také nižší marže a přes všechna tvrzení o nízkých provozních nákladech celková investice do elektromobilu je vyšší než do konvenčního vozidla. Leckdy se argumentuje i tím, že se jezdí zadarmo – elektřinu pro elektromobily distruributoři často po výstavbě nabíječek dotují. Ale pokud tomu není, vyjde kilometr jen za „proud“ na korunu – tedy podobně jako u levnějšího a uživatelsky mnohem příjemnějšího vozu na CNG.

Příznivci elektromobilů hovoří o nové zábavě při jízdě s nimi, právě kvůli nutnosti plánování, hledání přímých cest a trasy podle možností nabíjení. Tohle ale může být zábavou pro menšinu motoristů, a rozhodně se tím nenadchnou obchodní zástupci a firmy. Těm jde mnohdy zejména o čas.

Elektromobily provázejí i kuriozity. V Německu se stalo, že v jednom domě, kde si více nájemníků pořídilo elektromobil, zkolabovala elektrická síť. Příčina: každý, kdo s elektromobil přijjel domů, ho píchl na noc do zásuvky…

Norsko už zase bude muset nejspíš některá zvýhodnění omezovat. Elektromobily totiž ucpávají vyhrazené pruhy pro veřejnou dopravu a ti nejekoligičtější lidí, tedy ti, kteří místo individuální využívají hromadnou dopravu, ztrácejí čas v kolonách vytvořených elektromobily…

Vzor: Testa Motors

Tesla Motors se ukazuje jako jediná firma na světě, která s elektromobily ekonomicky uspěla. Čtvrtletně hlásí většinou kladná černá čísla, pokud ovšem neinvestuje do prodejní sítě jako letos na jaře, kdy prodělala cca 30 milionů dolarů. Prodejní síť a úspěchy v Evropě jsou pro Teslu Motors důležité, protože prodeje v Kalifornii klesly již loni o desítky procent. Trh s luxusními sportovními automobily a zájemci o elektromobil se zjevně zasytil… Z burzy, kde se akcie Tesla Motors prodávají, proskočily v jednu chvíli příznivé zprávy o tom, že její bilance již představuje pětinu (20 miliard dolarů) hodnoty společnosti Ford. Vzápětí však finanční experti varovali, že se jedná o nafouklou bublinu. Připomínají také značnou státní podporu, která Tesle pomohla překonat těžké chvíle, kterou sice Tesla dokázala splatit, ale bez těchto berliček by neuspěla. Společnost Tesla Motors plánuje v roce 2017 uvést na trh lidový levný Model E, ovšem odhadovaná cena 35 000 dolarů lidově vůbec nevypadá. Tesla v poslední době uspěla s novým modelem Tesla X, na který jsou desítky tisíc objednávek. Vyskytla se však otázka, zda si značná část svůj zájem nerozmyslí. Tesla X totiž rychle získává nelichotivou pověst nejporuchovějšího automobilu v USA.

Dojezd a nabíjení

Zásadní pro další budoucnost elektromobilů je prodloužení jejich dojezdu a vybudování sítě dobíjecích zásuvek, zejména těch na rychlé dobíjení. V této oblasti jsou nejdál v Japonsku, kde se Toyota, Honda, Nissan i Mitsubishi dohodly na společném vybudování infrastruktury pro elektromobilitu a od státu na to získaly dotaci 100 miliard jenů (cca 20 miliard korun). Při této příležitosti připomeňme, že existuje také problém sjednocení dobíjecích zásuvek. V Evropě se sice schyluje k dohodě, ovšem japonská síť Chademo se již rozšiřuje do Evropy. Tento problém může hodně zkomplikovat rozvoj elektromobility.

Do budoucnosti elektromobilů mohou zasáhnout paradoxně i některé jejich zdánlivé přednosti. Například tichá jízda. Automobilky se musí zabývat nejen vývojem akumulátorů, které poskytnou nejdelší dojezd, nýbrž také tím, jakým umělým zvukem bude elektromobil na sebe upozorňovat. Komplikaci, o níž se raději moc nemluví, představuje náchylnost lithium-iontových baterií ke vznícení.

Motoristé a občané se chovají převážně ekonomicky. Ačkoliv provoz elektromobilů i díky mnohde bezplatnému dobíjení je hodně levný, vstupní investice je tak vysoká, že  rozhodnutí o koupi je dáno hlavně ekologickým cítěním.