Rozlehlé středoevropské mocnářství již téměř sto let neexistuje, ale může se stát inspirací k zajímavé cestě po čtyřech státech, nicméně Rakousko-Uhersko neopustíte…

Letos tuto motivaci zvýšilo 100. výročí úmrtí císaře Františka Josefa I., které inspirovalo k výjimečným výstavám v Rakousku. Tu zásadní lze shlédnout až do 27. listopadu 2016 v zámku Schönbrunn, tedy ještě tři měsíce, nicméně ani po tomto datu se „císařská“ motivace k cestě nevytratí. Pro ty, kteří chtějí vědět a vidět vše o císaři, existuje speciální vstupenka Franz Joseph 2016 Sonderaustellung, která za 25 eur umožňuje shlédnout čtyři expozice (zámek Schönbrunn, Muzeum císařských kočárů, Hofmobiliendepot, zámek Niederweiden).

  

My tuto pouť absolvovali na sklonku srpna a kromě vídeňských (Schönbrunn, Hofburg) a rakouských (Hof a Niederweiden) cílů jsme přidali ještě další v Maďarsku (Hevíz, Budapešť, Veszprém, Szentendre, Esztergom) a na Slovensku (Trnava, Nitra, Bratislava). V této reportáži se budeme věnovat jen Vídni, další tipy hledejte v následujících „kapitolách“.

Zámek vlastním tempem

Jedinečnou příležitost poznat blíže císaře, který vládnul – ač nekorunován – také 68 let českému království, dává právě výstava v Schönbrunnu, který byl od poloviny 18. století letní rezidencí Habsburků. Tento původně barokní zámek (dnes převládá v interiéru rokoko) je podobně jako Pražský hrad neopominutelným cílem všech turistů. Davy se sice nakonec rozptýlí po rozlehlé zahradě (od roku 1996 na seznamu památek UNESCO).  Za pozoruhodnou kovanou bránou a rozlehlým nádvořím působí zámek v tradiční habsburské žluto – zlaté barvě skutečně impozantně.

 

S čekáním a frontou je třeba počítat zejména u pokladny, čemuž se lze vyhnout, pokud si vyřídíte vstupenky elektronicky dopředu. Pak můžete minout frontu a vydat se k pokladně pro skupiny, kde se vyřizují i elektronické rezervace. Lze zvolit různé prohlídkové okruhy, přičemž rozhodně se vyplatí nešetřit. Když už jste tady. Navíc vstupenky, které obsahují více okruhů, není třeba využít v jeden den nebo dokonce při jedné návštěvě. Mají platnost až rok!

Čeho se však bát až tak nemusíte, je naopak čekání na přesný časový termín, jak jsme zvyklí z českých hradů a zámků. Zejména ráno a dopoledne je návštěvníků hodně, ovšem málokdy se čeká. Zdržet se můžete však u šatny, kde se musí odkládat baťůžky a podobná zavazadla. Kabelky dam a menší tašky přes rameno zakázány nejsou. Každý návštěvník dostane také audioprůvodce, který je k dispozici v mnoha jazycích (pochopitelně také v češtině), zvolit lze v řadě řečí i „papírového“ průvodce. Vybrat si lze jednu nebo druhou variantu, v rodině se dají kombinovat obě a střídat se v jejich užívání. Obrovskou výhodu představuje možnost zvolit si vlastní tempo prohlídky, nezávislé nejen na průvodci, ale ani na rodině a partnerovi. Prostě si to užít podle sebe! Informace si lze i zopakovat. Díky audioprůvodcům odpadá čekání na čas prohlídky a stádní postup při prohlídce. Schönbrunn tak dokáže „spolykat“ ohromné množství návštěvníků bez podstatných front. Na sklonku léta, i když se jednalo o všední den, byl pochopitelně docela přeplněný, ale zásadní problém s davy nebyl.

Pohled do zákulisí

Kombinace zvukového průvodce umožňuje mnohem lepší seznámení s poklady, které Schönbrunn nabízí. Ačkoliv z 1440 místností je zpřístupněno jen několik desítek, vnitřní vybavení je vesměs ve stylu rokoka (Millionenzimmer, pokoj obložený růžovým dřevem s drahocenými miniaturami) zahrnuje i české křišťálové lustry a kachlová kamna. Místnosti, kde císař Franz Josef I. žil a pracoval (narodil se na Schönbrunnu v roce 1830, kde v roce 1916 i zemřel) potvrzují pověst o jeho skromnosti – jsou zařízeny velmi stroze a prostě. O to výrazněji lze vnímat rozdíl mezi těmito soukromými komnatami a reprezentačními prostorami a místnostmi, zařízenými honosně a draze. Jedinečný je zejména Zrcadlový sál (Velká galerie), kde se konaly bály, audience i další dvorní akce. Hrál zde i šestiletý Mozart. Snad každý metr Schönbrunnu je historický: na jednom místě zasedal Napoleon, v modrém čínském salonku podepsal abdikaci v roce 1918 císař Karel I., a tak by se dalo pokračovat.

© Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H./

Další hodiny pak určitě strávíte ve volně přístupné zahradě, nebo spíš jedinečném parku. Upravená zeleň, květinové záhony, fontány. Rozhodně si nenechte ujít výstup na Gloriettu, což je památník vítězství Rakouska v bitvě u Kolína (1866). Nyní zde najdete kavárnu poskytující jak vynikající pečivo, tak výhled na Vídeň, celý zámek a zahradu. Úplně vše však v této zeleni není bezplatné. Kdo je líný, tak si zaplatí „vláček“, který ho „zadem“ vyveze až nahoru ke glorietě, platí se za vstup do zahradního labyrintu (Irrgarten+Labyrint, 5,20 euro). Jezdí tu také populární fiakristé. Najdete tu pozoruhodné Muzeum kočárů Wagenburg, kde můžete obdivovat jádro vozového parku vídeňského dvora. Kromě stovky kočárů, saní, vozů a nosítek s veškerými postroji, řemením a čabrakami. (V ceně základní vstupenky).

V boční části parkového komplexu najdete v Palmenhausu, nyní rozděleném na tři klimatické zóny (zimní zahrada, středomořská a tropická zahrada) mj. rostliny z pralesů všech kontinentů. Konají se zde také noční prohlídky. Hned naproti je bývalí Motýlí dům (dnes po rekonstrukci Pouštní dům se sbírkou kaktusů, přitažlivý i zvenčí slunečními hodinami).  Zadarmo není ani návštěva v sousedství se nacházející ZOO (Tiergarten). Pokud do ní zamíříte, počítejte, že v Schonbrunnu prožijete opravdu celý den.

Císařská rezidence

Na jednu vstupenku (Sissiticket) máte vstup také do Hofburgu, což bylo až do roku 1918 hlavní a „pracovní“ sídlo habsburské dynastie. Dnes je tento areál (18 křídel, 19 dvorů, 2600 místností a 54 schodišť, celková plocha 240 000 m čtverečních) oficiálním sídlem rakouského spolkového prezidenta. Kromě památek (dvě desítky sbírek světové úrovně) tu najdete i kavárny a restaurace, zahrady a parky.

© Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H./Lammerhuber

Největším lákadlem je kromě Stříbrné komory, Sissi muzeum, kde porovnán mýtus populární císařovny Alžběty se skutečností. Kromě několika císařských apartmá, kde zaujme například i to, že císařovna mívala postel uprostřed místnosti, je k vidění i řada jejích osobních předmětů a maketa vlakového kupé, kterým cestovala. Expozice ukazuje Sissi jako v mnohém moderní ženu, která marně zápolila s protokolem… Císařské soukromé komnaty stejně jako v Schönbrunnu ukazují přepych, nahlédnout se dá i do jejich všedního dne.

© Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H./Lois Lammerhuber

Areál Hofburgu však hostí i Rakouskou národní knihovnu, Španělskou dvorní jezdeckou školu, Muzeum Efezu, zahrady Volksgarten a Burggarten s Domem motýlů a také Klenotnici, kde uvidíte i korunu Svaté říše římské z konce 10. století, korunu, žezlo i jablko rakouské monarchie. Šestnáct místností představuje klenotnici světskou mj. Burgundský poklad z 15. Století a poklad Řádu zlatého rouna), další čtyři církevní. Oslnění z pokladů nemusí skončit, pokud navštívíte i Silberkammer, kde je k vidění stříbrné nádobí používané na císařském dvoře. Nechybí ani porcelán, ale ten sloužil na habsburském dvoře jen k ozdobě stolu. Jedli pouze na stříbře. Španělská jezdecká škola se světoznámým lipiciánským baletem, je tu však také Uměleckoprůmyslové muzeum, klenotnice kde uvidíte i císařskou korunu Svaté říše římské. Albertina zase nabízí jednu z největších a nejcennějších grafických sbírek světa, nedaleko areálu se nachází i Přírodovědecké muzeum

  

Praktické rady

Vstupenky nejsou nejlevnější, ovšem zážitky jsou jedinečné a navíc si je skutečně možné vybrat podle svých zájmů (Celkem je v nabídce jen na stránkách Schonbrunnu 15 rúzných vstupenek!). Za optimální lze označit tzv. Sisi Ticket (Schönbrunn, Hofburg se stříbrnou komorou a Sisi Muzeum a Hofmobiliendepot, 28,80€, děti 17€), který má platnost 12 měsíců. Jeho nabídku lze zvládnout i během víkendu. Kdo se hodlá ve Vídni zdržet déle nebo tam jezdí pravidelně, tomu lze doporučit…  Nejlepší přehled je na stránkách www.schoenbrunn.at, a www.hofburg-wien.at, kde najdete i informace v češtině. Řadu informací lze získat i webu Österreich Werbung (www.austria.info) a webu www.wien-info.at/cs).

Parkování

Pokud do Vídně přijedete soukromě automobilem, musíte dopředu promyslet i parkování. Prohlídky rozhodně není dobré urychlit, ostatně vstupné není za hubičky, a tudíž je třeba počítat s tím, že auto bude odleženo i celý den. Vzhledem k tomu, že bezprostředním okolí Schönbrunnu se platí za hodinu parkování od dvou do čtyř euro, cenu vstupného byste ještě za jednou zaplatili za parkovné. V nedalekých čtvrtích (např. Hietzing) však nejsou všude „modré“ zóny, takže se dá najít parkování v dosahu chůze (cca 15-30 minut). Samozřejmě je tu složité najít volné místo, naděje však roste se vzdáleností.

Zaparkovat bezplatně se dá také v části Penzingerstrasse, kde sídlí i české velvyslanectví. Nikoliv však před ambasádou, musíte zajet cca kilometr dále. Ale tam místo bývá během dne velmi často místo a ušetříte. V centru však bezplatně auto neodstavíte.

Nejlepší je však zanechat auto na parkovišti P+R (za 3,40€ na den, přehled parkovišť P+R zde: http://www.parkandride.at/, popřípadě ve čtvrti, kde není problém zaparkovat, a použít celodenní jízdenku (7,60€ na 24 hodin). Platí to zejména pro návštěvu Hofburgu v centru města, kde zdarma auto v dosahu chůze opravdu neumístíte.