Zemní plyn je nejrozšířenější alternativní palivo za benzin či naftu. Počet vozidel na CNG provozovaných ve světě již určitě překročil dvacet milionů. Zájem o vozidla na CNG ve světě je však hodně nevyrovnaný.
Roční prodeje přesahují cca milion ve světě, statisíce v Evropě, tisíce v ČR. Výhodou automobilů na plyn je jejich prakticky vždy hybridní pojetí, i když takto nejsou nazývána a označována. V některých případech zůstává zachována nádrž na klasické pohonné hmoty v plném rozsahu, jindy se zmenšuje a benzin nebo nafta plní úlohu jen rezervních paliv. V mnoha případech právě zvýšený dojezd hraje značnou roli v rozhodování o koupi těchto vozidel, která mají navíc zcela standardní provedení a cenově se liší od modelů na benzin či naftu relativně málo. Příplatek v řádu několika desítek tisíc, zpravidla kolem 50 000 Kč, není ve světle levnějšího provozu pro motoristy limitující. Vyšší investice se zejména v případě většího počtu ročně najetých kilometrů vrací poměrně rychle. K výhodám pohonu na CNG patří například snižování emisí CO2 s možností využití existující a propracované technologie spalovacích motorů. Také automobilky nemusejí investovat nepřiměřené částky do vývoje modelů na plyn a úprava modelů v továrně nepředstavuje problém. Náklady se jim okamžitě vracejí v podobě vyšší ceny automobilu, neklesá ani marže. Pro automobilku vozidlo na plyn představuje rozšíření nabídky o ekologicky laděný model s příznivější produkcí CO2, což v Evropě hraje velkou roli.
Velký potenciál
Zemní plyn (CNG) má aktuálně největší potenciál ze všech alternativních paliv. Vyhovuje ekologicky i ekonomicky, vždyť vůz na CNG dokáže jezdit i za korunu na kilometr. Ovšem ekonomická výhoda vozidel na zemní plyn závisí také na tom, zda bude na zemní plyn pro automobilovou dopravu nulová nebo nízká spotřební daň. Zájem o vozidla na plyn, a týká se to jak na CNG, tak na LPG, totiž stojí a padá s cenou těchto plynů. Zemní plyn může ve vazbě na spotřební daň i světovou cenu zdražovat, případně zlevňovat. Motoristé také citlivě reagují na rozdíl mezi cenami klasických paliv (benzin, nafta) a plyny. V roce 2015 zájem o auta na zemní plyn přibrzdilo velké zlevnění standardních pohonných látek. Kdyby nebylo tak razantní, počet automobilů na zemní plyn by u nás mohl růst ještě rychleji. LPG je vázáno na ropu a jeho produkce není tak velká, aby pokryla spotřebu případně mnoha milionů vozidel.
Problém: parkování
Proti skutečně masovému rozšíření vozidel na plyn hovoří mj. omezení interiéru (u přestaveb na LPG) velkými nádržemi. Značnou komplikaci v České republice představuje zákaz parkování v podzemních garážích a parkovištích. LPG nesmí do podzemí nikde, vozidla na CNG jen do garáží, jejichž majitel provedl potřebnou úpravu. Ta u většího podzemního parkoviště vyjde na dva až tři miliony. Na nákladnosti i další komplikace upozorňuje Aneta Vnučková z obchodního centra Atrium Flora. „Důvodem zákazu je bezpečnost provozu a rovněž nemožnost odvádět efektivně spaliny z těchto typů pohonu. V našem parkovišti jsou instalována pouze čidla CO2, které nás upozorňují na zvýšené koncentrace spalin klasických pohonných jednotek. Na plynové pohony by nereagovaly. Bohužel na našem parkovišti nebude možné povolit provoz pohonům CNG, protože pro projektování se s tímto vůbec nepočítalo, tudíž garáže nejsou kolaudovány na tyto pohony. Náklad na úpravy by byl do dvou milionů, ale obávám se, že i tak nám to HZS Prahy nepovolí.“
Tyto zákazy komplikují i garážování automobilů soukromě, například v podzemních garážích bytových domů. V zahraničí však vozidla na CNG tak velké problémy nemají. Pozoruhodné je, že vozy na CNG měly jeden čas zákaz vjezdu a tudíž parkování například i na střeše obchodního centra Černý most, kde se riziko ohrožení uniklým plynem nebo zplodin jeví zcela nereálné.
Zásadní pro rozšíření CNG je podobně jako u všech alternativních pohonů a paliv vytvoření široké sítě plnicích stanic. V Česku se několik firem zavázalo k výstavě sto veřejných plniček do roku 2020. Díky vstupu dalších soukromých investorů a rostoucímu zájmu byklo toto číslo dosaženo již na konci roku 2015, letos by jejich počet mohl vzrůst na 156-160. Pro zmíněný rok 2020 se nyní udává číslo 250 plniček.
Relativní skoky
V Česku přibylo v roce 2013 dva a půl tisíce vozů na stlačený zemní plyn, v roce 2015 to byly již 4000. Celkem jezdí po Cesku 13 000 vozidel na zemní plyn – osobních, dodávek, autobusů i komunální vozů. Nejrychleji roste podíl autobusů na CNG, loni tvořily celou čtv rtinu nově prodaných vozů. Je to ovšm díky evropským a státním dotacím. Hodně s trhem zahýbal přechod flotily České pošty na CNG, která provozuje už přes 1000 vozidel na zemní plyn a díky tomu ušetřila 50 milionů na provozu. Značný prostor ve svých flotilách dávají také distributoři elektřiny a plynu (RWE, E.ON), kteří sfé plynové flotily rychle obměňují a posílají na trh žádána málo ojeté automobily i na CNG. Také některé lkeasingové společnosti (ARVAL) hlásí rostoucí zájem o vozidla na plyn.
Poslední dva roky výrazně ovlivňují poptávku model Škoda Octavia G-Tec a také Citigo G-Tec. Zájem o plynový model Škoda Octavia je tak velký, že automobilka dokonce musí omezovat „příděl“ plynových vozidel do své flotily služebních a referentských automobilů! Vzhledem k oblibě modelu ve firemních flotilách může znamenat příchod Octavia CNG (od 448 900 Kč) výraznou posilu pro zájem o vozy na zemní plyn v Česku.
V současné době v Česku nabízí osobní vozy a dodávky v tovární úpravě na zemní plyn sedm značek, přičemž prim hrají modely koncernu Volkswagen (Audi, Seat, Škoda, VW). Několik vozidel nabízejí i Fiat (3), Opel (4), koupit na zemní plyn si můžete i vozy s logem značky Mercedes-Benz. V Evropě je výběr ještě širší, což jasně naznačuje, že pro automobilky jsou verze na CNG obchodně zajímavé.
Nabídka vozidel na LPG nezmizela, ale spíš stagnuje. Oficiální nabídku nových vozidel na LPG najdete nyní pouze v cenících značek Dacia, Fiat, Hyundai, Kia a Opel (Adam, Mokka, Corsa, Astra, Insignia, Zafira). Nových osobních vozidel na LPG bylo loni registrováno něco přes tisíc (Dacia 932, Opel 289, Fiat 29, Hyundai 26, VW 2). Zůstává však možnost přestaveb, přičemž přesná statistika v této oblasti neexistuje. Podle minulých zkušeností zájem o LPG v době levných pohonných látek klesá, takže rok 2015 byl pro přestavby velmi nevýhodný.