Asi to není poprvé, ale často se nestává, aby Národní technické muzeum v Praze prezentovalo nejen historickou techniku, ale nastínilo i budoucnost.
Expozice umístěná do druhého patra budovy na Letné vznikla ve spolupráci se společností T-Mobile Česká republika. Výstava „Člověk a telefon“ mapuje samozřejmě historii telefonu, ale především umožní návštěvníkům vyzkoušet si, co všechno dnešní smartphony umí, jak nám telefony změnily život, a předvídá, co ještě vývoj komunikačních technologií přinese. Výstava, která dostala atraktivní hravou podobu, rovněž připomíná hned několik letošních výročí: 140 let od zapsání patentu Alexandra Grahama Bella, 25 let od doby, kdy do České republiky přišel internet, a 20 let od masového rozšíření mobilních telefonů u nás.
Generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr uvedl: „Jsem velmi potěšen, že se nám v této výstavě podařilo navázat na odkaz Vojty Náprstka, zakladatele českého technického muzejnictví, jednoho z vůbec prvních majitelů telefonu v Praze, který ve své době sbíral a zpřístupňoval veřejnosti tehdejší novinky světové techniky. Ve výstavě ‚Člověk a telefon‘ připomeneme nejen bohatou sbírku historických telefonů ze sbírek NTM, ale představíme současně jednu z nejrychleji se rozvíjejících technologií, která výrazně ovlivnila a bude ovlivňovat život lidí.“ Milan Vašina, generální ředitel společnosti T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom, k tomu dodal: „Snad žádný vynález si lidstvo nepodmanil tak rychle a tak masově, jako mobilní telefon. Naše životy se za poslední dvě desetiletí díky němu zcela zásadně změnily.Naše výstava chce připomenout, jak bouřlivým vývojem mobilní technologie prošly. Ale nechceme jen vzpomínat, proto je významná část expozice věnována budoucnosti.“
Atraktivní a hravá forma
Historický vývoj telefonů dokládají poklady ze sbírek Národního technického muzea. Vystaveny zde jsou historické originály z poslední čtvrtiny 19. století: např. Bellův telefon z roku 1884 nebo telefon Siemensův z roku 1890, dále telefon z kanceláře Františka Ferdinanda d’Este ze zámku Konopiště. Ten měl neobvykle dlouhou šňůru, celé čtyři metry, z čehož lze usoudit, že arcivévoda při telefonování nevydržel na jednom místě, chodil po místnosti a rozdával pokyny. Luxusní telefonní přístroj Priteg se slonovinovým sluchátkem si zase zahrál v roce 1942 ve filmu Zlaté dno s Vlastou Burianem v hlavní roli. Zachycen je vývoj stolních telefonních stanic až do 80. let 20. století a pochopitelně za sklem si lze prohlédnout desítky mobilů.
Ty současné jsou na výstavě prezentovány moderním způsobem (smartphony a jejich jednotlivé funkce): mobil jako zábavný i užitečný společník, mobil jako počítač nebo fotoaparát, významné místo ve výstavě má prezentace systému IoT (Internet of Things) – nového trendu v oblasti kontroly a komunikace předmětů běžného využití mezi sebou nebo s člověkem.
Velcí i malí návštěvníci mohou jednotlivé funkce telefonů a komunikačních technologií nejen vyzkoušet, ale také dobře poznat díky velkému množství hravých aktivit. Čeká na ně funkční historická telefonní ústředna či poštovní schránka, ze které mohou poslat pohled. Z nejrůznějších aparátů se mohou dovolat jinému příjemci ve výstavě či zaslat SMS se svým vzkazem do budoucnosti. Svůj smartphone mohou připojit k 3D brýlím a zažít novou překvapivou virtuální realitu. Systém IoT, jeho současné využití i předpoklad budoucích možností, přibližují další nástroje určené nejen dětem: správa parkoviště autíček, měření pitné vody v barelu, komunikace s elektroměrem apod. Návštěvníci mají mimořádnou možnost seznámit se ve výstavě s chytrým autem, které je vybaveno zařízením Mojio, či zažít náročné pracovní podmínky telekomunikačního technika simulované za pomoci 3D brýlí.
V den slavnostního otevření výstavy, 15. listopadu 2016, byla Národnímu technickému muzeu předána kniha „2036. Tomáš Sedláček a hosté: jak budeme žít za dvacet let “, která bude nedílnou součástí výstavy a po jejím skončení zůstane uložena v muzeu po dalších 20 let! V roce 2036 pak přijde zkouška ohněm – vyhodnocení, jak moc se autoři knihy ve svých předpovědích budoucnosti mýlili. Ukázky z knihy jsou na výstavě přístupné ve sluchátkách.
Listopadový bonus: jídelní vůz dvorního vlaku Františka Josefa I
Kdo se na výstavu vypraví ve dnech 22. až 27. listopadu 2016, bude mít 09.11.2016 — tklickojedinělou příležitost poznat, kde stoloval při svých cestách císař František Josef I., prezident T. G. Masaryk nebo prezident Edvard Beneš. Při příležitosti 100. výročí úmrtí císaře Františka Josefa I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916) zpřístupní Národní technické muzeum v uvedených dnech interiér jídelního vozu dvorního vlaku Františka Josefa I., vyrobeného v roce 1891 v továrně Františka Ringhoffera na Smíchově. Vůz je vystaven v Dopravní hale muzea na Letné a je jedním ze čtyř salónních vozů ve sbírkách NTM. „Další z kolekce vozů: salónní vůz Františka Ferdinanda d´Este z roku 1909, vůz barona Adolpha von Rotschilda z roku 1906 a salónní vůz Ústecko-teplické dráhy z roku 1900. Všechny budou v budoucnosti patřit k tomu nejcennějšímu, co bude k vidění v prostorách budoucího Železničního muzea, které NTM připravuje na Masarykově nádraží,“ uvedl ředitel Železničního muzea NTM Michal Novotný.
Dvorní vlak císaře Františka Josefa I. byl vyroben v roce 1891 ve vagónce Františka Ringhoffera v Praze na Smíchově. Salónní vlak sloužil Františku Josefovi I. a po něm jej používal i jeho následovník císař Karel I. K zajímavostem bezesporu patří, že mu souprava posloužila k odjezdu do švýcarského exilu v roce 1919. Jídelní vůz, který se jako jediný z osmi vozů soupravy dochoval do současnosti, přešel do majetku nového československého státu v roce 1920. Souprava vlaku měla původně tmavě zelenou barvu. Současný modrý nátěr získal jídelní vagón pro zařazení do prezidentského vlaku T. G. Masaryka, kdy došlo i k úpravám interiéru v souvislosti s demokratizací etikety stolování – členové vlády mohli stolovat přímo s prezidentem. Salonní vůz využíval prezident T. G. Masaryk i E. Beneš.
Výzdoba vozu je vytvořena významnými českými umělci. Uspořádání a výtvarné řešení jídelního vozu navrhl architekt Jiří Stibral. Čtyřnápravový vůz se dělí na tři hlavní části – kuřácký salónek se čtyřmi karetními stolky a dvěma křesly, jídelnu s podélným stolem pro 16 osob a malý oddíl zázemí jídelny. Stěny vozu zdobí inkrustované dřevo, drahé látky nebo polychromované vytlačované tapety doplněné v prostorách oken vyšívanými záclonami. Figurální nástropní malby jsou dílem Františka Ženíška (na snímku řecká bohyně věčné mladosti Hébé). Na výzdobě interiéru (dřevořezby, kožené tapety, bohaté čalounění) se podíleli profesoři a studenti pražské umělecko-průmyslové školy.
Vůz bude zpřístupněn v rámci běžného vstupného do NTM a v návštěvní době NTM ve dnech 22. až 27. 11. 2016. Vstup do vozu bude korigován s ohledem na kapacitu a hodnotu vozidla.