Také druhé zastavení našeho seriálu Slavné vily bude v Brně. Rovněž vila Dušana Jurkoviče ve čtvrti Žabovřesky prošla před časem důkladnou rekonstrukcí a otevřela své brány veřejnosti.

Ta přišla do vily vlastně dříve než Jurkovičova rodina. Ale vezměme to popořadě. Jurkovič pozemek ve svahu nad údolím Svratky, v tehdy samostatné obci Žabovřesky (součástí Brna od roku 1919), koupil v roce 1905. Jeho vila byla vůbec prvním domem v této oblasti, přičemž z koupeného pozemku využil jen malou část. Zbytek parcely později prodal. Dokončena byla v roce 1906 a vlastně hned od počátku patří mezi významné brněnské architektonické stavby. Nyní je řazena mezi nejvýznamnější památky secesní architektury v Brně.

© Moravská galerie v Brně

Trojí inspirace

Zvenčí se velmi výrazně projevil vliv středoevropské lidové kultury, jejíž prvky jsou typické pro veškerou Jurkovičovu tvorbu. Současně je však příkladem vývoje Jurkovičova vztahu k lidovému umění, které pojímal stále kreativněji a volněji. Vila je ovšem syntézou více stylů. Projekt v sobě mísí i principy britské moderny a vídeňské secese. Základní koncepce vily vychází z britské architektury, z typu cottage, jíž se Jurkovič inspiroval již dříve, např. při stavbě venkovského sídla na Rezku u Nového Města nad Metují. Dominantou interiéru se tedy stala patrová schodišťová hala, v té době oblíbený moderní prvek přejímaný z britských vzorů. Jejím hlavním posláním bylo spojovat přízemní společenskou část se soukromou částí v horním patře. Jurkovič toto řešení pozměnil a společenskou část rozšířil i do prvního patra, kde si vybudoval ateliér a kam vodil návštěvy, přátele a také zákazníky. Nacházel se zde ostatně i hostinský pokoj. Soukromé ložnice, dětský pokoj, koupelnu i pokoj pro služku dal naopak do přízemí a oddělil chodbou. Ve sklepě se nacházel byt domovníka, technické zázemí a sklepy.

 
Jurkovičova vila po rekonstrukci © Moravská galerie v Brně

Místo rodiny – výstava

Vila byla otevřena v srpnu 1906 výstavou architektury a uměleckého průmyslu, takže na krátkou dobu před nastěhováním rodiny sloužila k propagaci moderní architektury. Hlavním exponátem byla vlastně samotná vila, zejména její hala s již zmíněným schodištěm. Další přízemní místnosti – salon, dětský pokoj, ložnice a koupelna – sloužily tehdy jako výstavní sály pro prezentaci vlastních Jurkovičových návrhů staveb, byly zde i fotografie, kresby i modely jeho staveb.

 
Jurkovičova vila před rekonstrukcí © Václav Jirásek, Moravská galerie v Brně

Vila zaujme i konstrukčním řešením. Na vyzděné podezdívce z lomového kamene byla vztyčena dřevěná trámová konstrukce. Její hrázděné zdi byly vyplněny udusanou směsí strusky, písku a hydraulického vápna a pokryté korkovou izolací. Zvenčí byly korkové desky kryty cementovou omítkou, v interiéru byla použita sádrová omítka. Zvenčí byl Jurkovičův rukopis nejvíce znát zejména díky dřevěné řezbované bráně a brance, lidovým prvkům na fasádě včetně skleněné mozaiky s motivem pohádky Bača a drak na čelní fasádě. Ta se však nedochovala a její náhrada novou mozaikou se úplně nepovedla, ve dne je špatně viditelná.

 
Nová mozaika ve dne a v noci © Moravská galerie v Brně

Celková obnova z let 2009 a 2010 měla za cíl dát domu v co nejvyšší míře původní charakter. To se podařilo, ačkoliv mobiliář z doby Jurkovičova pobytu se neuchoval. Podle fotografií se podařilo vyrobit některé repliky, například byl obnoven koutek pod schodištěm se stolem a tříbokou lavicí, několik gobelínů a také nábytek do haly a salonu. Přesto se podařilo, zejména ve vstupní hale, navodit atmosféru doby. Ve vstupní hale zaujme strop protažený až pod střechu, schodišťový ochoz, mohutná kachlová kamna, která přiváděla do haly teplý vzduch z kotelny v suterénu, propracované dřevěné obložení.

  
Interiér vily po rekonstrukci © Moravská galerie v Brně

Zajímavým detailem je zachování původních kamen, které přitápěly v první etapě – před rekonstrukcí topení z horkovzdušného na teplovodní – přízemí. V  dalších místnostech (dětský pokoj, ložnice, kuchyně) se mobiliář neobnovoval, protože neexistují ani fotografie, ani nákresy. V rámci rekonstrukce byly obnoveny místnosti v původní podobě, odstraněny zejména různé stavební zásahy a do původních barev rekonstruovány dveře. Značná část vily je nyní používána jako výstavní síň pro různé prezentace, leckdy spojené s Jurkovičovým působením a dílem.

  
Záběry z rekonstrukce vily © Moravská galerie v Brně

Historie vily

Architekt Jurkovič vilu v roce 1919 prodal hraběti Bedřichu Chorynskému, jemuž dům na krátkou dobu zabavil stát na v rámci tzv. záborového zákona. Následně několikrát změnila vlastníka. Od roku 1938 do roku 2006 ji pak vlastnila rodina Švancarova, které v době socialismu nastěhovali do vily nájemníky. V padesátých letech zde žily dokonce tři rodiny. Suterén byl přestavěn na atomový kryt. V roce 1963 byl dům na základě rozhodnutí Národního výboru v Brně roce prohlášen kulturní památkou. Roku 2006 zakoupil vilu od soukromých majitelů za 15 milionů stát a svěřil ji do správy Moravské galerie v Brně. Po komplexním průzkumu a zpracování projektu navázala v letech 2009 až 2010 generální obnova domu (40 milionů). Od dubna 2011 je Jurkovičova vila otevřena veřejnosti, přičemž stejně jako u vily Tugendhat je vhodná rezervace data a času návštěvy. Zájem však není tak masivní.

Pohled do stálé expozice © Moravská galerie v Brně

Stezka okolím vily

Návštěvu Jurkovičovy vily lze spojit s poznáním dalších zajímavých objektů v okolí. Projekt tzv. Architektonické stezky začíná vlastně hned u sousední vily. První, kdo koupil od Jurkoviče parcelu, byli manželé Kunzovi, kteří nechali od architekta vyprojektovat menší rodinnou vilku. Kunzův dům (Jana Nečase 4) však není tak výrazný a zejména díky sousedství výrazné vily působí nenápadně. Nejzřetelnější je opět branka… Další tři parcely koupila rodina Kolbingerů, u jejichž domů lze rovněž vystopovat inspiraci některými vnějšími prvky Jurkovičovy vily. Všechny tyto stavby sjednocuje i použití stejného lomového kamene charakteristické načervenalé barvy. Zajímavá je také budova nedaleké restaurace Rosnička, dále nedaleká obytná zóna nazvaná Výstavní kolonie Nový dům, na které se podílela řada významných architektů. Většina však byla v posledních desetiletích přestavěna a ztratila původní charakter. Vznikl zde také dětský domov Dagmar (Zeleného 51), který bez nároku na honorář navrhl arch. Bohuslav Fuchs, který zde projektoval více vil pro soukromou klientelu a sám si postavil vlastní dům v ulici Hvězdárenská. Poslední zastávkou na architektonické stezce je blok šesti řadových domků (Marie Steyskalové 48-58) projektovaných mladým stavitelem Aloisem Kubou, jeho bratrem Vilémem a Václavem Dvořákem v letech 1926-1927. Domky se vyznačují tvarově i materiálově zajímavým průčelím, které se opakuje i na zahradní fasádě.

Prohlídka

Vila je přístupná celoročně, v zimních měsících však jen o víkendu (leden-únor, 10-12, 12.30-18), v březnu pak čtvrtek-neděle (10-12 a 12.30-16). Od dubna do října celý týden mimo pondělí (denně 10-12 a 12.30-18), v listopadu jako v březnu a v prosinci jako v lednu/únoru. Prohlídky vily s výkladem probíhají každou celou hodinu podle otevírací doby. Mimo otevírací dobu je možné se objednat v případě rezervace pěti osob, minimálně dva dny předem.

Plné vstupné je 100 Kč, poloviční 50 Kč (děti, studenti, členové SPMG, senioři). Rodinné vstupné 110 Kč (2 dospělí a 1-3 děti do 15 let). Vstupné zdarma mají děti do 6 let, ZTP, ZTP/P, členové ICOM, AMG, UHS, novináři.