Lipno je tak trochu na konci lyžařského světa Čech, vždyť z Prahy je třeba ujet víc než 200 kilometrů. Vzhledem k tomu, že na jih Čech nevede kompletní dálnice, počítejte se třemi hodinami jízdy.
Samotné putování po Lipenském trojúhelníku (https://automotofin.cz/lipenske-lyzovani-1-lipensky-lyzarsky-trojuhelnik/) již tak náročné na počet kilometrů a čas není, nicméně z Lipna na Hochficht a zpátky najedete kolem 100 km. Na jednu cestu počítejte necelou hodinu. Při týdenním pobytu na Lipně, kdy jsme lyžování v lipenském areálu kombinovali s jedním dnem na Sternsteinu i Hochfichtu, jsme za lyžováním najeli cca 650 km (včetně 450 km z Prahy a zpět).
Na Sternstein i skibusem
Vycházejme z toho, že za základnu zvolíte některou z ubytovacích kapacit na Lipně (např. Marina Lipno) nebo hotel ve Frymburku (Wellness Hotel Frymburk s aquaparkem), případně některý z mnoha hotelů a pensionů na české straně Šumavy. Na Sternstein se dostanete už druhým rokem autobusem, který jezdí denně právě z Frymburku. Od řady českých ubytovatelů dostanete lístek na tento „skibus“ zdarma, ale pokud ne, stačí si koupit jízdenku. „Skibus“ je v úvozovkách z toho důvodu, že svézt se tímto spojem může i ten, kdo se chce třeba jen podívat do Bad Leonfeldenu, ovšem musí počítat s tím, že frekvence spojů není velká a na návrat si počká minimálně tři hodiny. V Bad Leonfeldenu však čekání může být hodně příjemné, dají se zde ochutnat a vychutnat jiné sladkosti než u nás. Na náměstí se nachází již proslulé Franz Kastner Cafe und Konditorei s tradicí 450 let!
Většina však pojede vlastním autem. Existují dvě trasy: jedna přes Přední Výtoň, Guglwald a Bad Leonfelden, to když budete ubytovaní v Přední Výtoni. Z Lipna je však lepší jet přes Loučovice, Vyšší Brod a před Bad Leonfeldenem odbočit na Sternstein. V obou případech se jedná o cca 20 kilometrů. Závěrečná část lesem má mírné stoupání a není tedy třeba se obávat, že byste se bez řetězů (zimní pneumatiky jsou samozřejmou podmínkou) na místo nedostali. Návrat doporučuji přes Vyšší Brod, kde se po příjezdu na náměstí můžete za den sportování odměnit sladkostmi z cukrárny Eva. Funguje sedm dní v týdnu a třikrát již získala titul Nejlepší cukrárna roku – její majitelka Eva Fellegiová se honosí titulem Mistr cukrář. Dobrou chuť.
Delší (a složitější) je cesta na Hochficht. V tomto případě je cesta přes Guglwald jednoznačně výhodnější, přes Vyšší Brod a Bad Leonfelden by to z Lipna byla zajížďka. Podle sněhových podmínek se z Guglwaldu dá sjet buď krátkou cestou na „hlavní“ silnici č.38 (za hranicí vlevo) spojující Bad Leonfelden a Rohrbach, nebo „okreskou“ na St. Stefan (za hranicí vpravo). Za touto vesnicí se napojíte na již zmíněnou osmatřicítku. V Rakousku silnice dobře udržují, ale pokud by hrozila sněhová kalamita, tak je pohodovější sjet rychle na silnici č. 38 a jet co největší část cesty po ní.
Dvě varianty jsou i za Haslachem, obě dobře značené (zelené tabule Hochficht). Kratší cesta vede podhúřím přímo na Aigen, o něco delší je to po frekventovanější trase do Rohrbachu a z něho zase na Aigen. Rozdíl minimální, cca tři kilometry. V Aigenu se cesty spojují a pokračuje se na Ulrichsberg, kde si lze vybrat ze dvou možností. Ze směru, který jsme popsali, se jezdí na Pffafetschlag. Z této poslední vesnice vede již cesta na parkoviště Hochficht-Zentrum. V Ulrichsbergu je možné však jet rovně na Klaffer a Schwarzenberg, z něhož se jede na parkoviště, u něhož končí sjezdovka ze Zweiselbergu (čtyřsedačka). Sem jezdí většinou lyžaři ze západní části Rakouska a z Německa od Passau, ovšem je to i alternativa pro ty, kteří by se chtěli nebo museli vyhnout tomu, aby nasazovali řetězy. Na Hochficht-Zentrum je to povinnost od Pffafetschlagu v případě náročných sněhových podmínek. Neplatí to však na čtyřkolky a extrémní stoupání tu nejsou.
Cesta z Lipna to není daleká a ani příliš komplikovaná, nicméně znamená to vstávat o hodinu dřív. Z oblasti Nové Pece se samozřejmě využívá silnice č. 1020 přes Zadní Zvonkovou do Ullrichsbergu, ovšem její průjezdnost v případě „pravé zimy“ je méně jistá než cesta Rakouskem. Není divu, že na konci Lipenské přehrady u Nové Pece nejen ubytovatelé, ale většina zdejších obyvatelů touží po lanovce na Smrčinu z české strany. Ta by usnadnila přístup a podstatně rozšířila podnikatelský potenciál regionu.
Parkoviště všech tří středisek jsou dostatečně kapacitní a bezplatná. Lipno před touto sezonou přidalo další „patro“, takže tu nyní zvládají i víkendové nápory. Sternstein má relativně malé asfaltové parkoviště, ovšem další rozlehlé zpevněné plochy vystačí i prázdninovým a víkendovým zájemcům, jen tyto části jsou v případě tání trochu rozměklé, takže na boty je v takovém případě dobré mít nějaký hadr. Hochficht má prostor pro auta největší a kromě rozlehlého parkoviště u centrální budovy – na obě strany je tu již zmíněná možnost parkovat za Schwarzenbergem. Prostoru je zde dost.
Výlety do měst
Výhodou pobytu na jihu Čech je i blízkost některých zajímavých měst. Do Lince je z Lipna cca 60 kilometrů, ovšem pozor na to, abyste se nedostali – někdy třeba i omylem – na dálnici, která nyní začíná už za Freistadtem. Do Lince se dá dojet po silnici 125 i bez dálniční známky, která letos stojí 8,10 euro.
Další výlet, například pro případ nepříznivého počasí nebo jen odpočinku od lyžování, je do německého Passau. Město na soutoku tří řek láká návštěvníky na různorodost barev Dunaje (namodralý, Innu (šedozelený) a Ilzu (černý). Trojbarevná řeka je nejlépe vidět z pasovského hradu Veste Oberhaus. Neméně zajímavé je ale i na německé poměry skvěle zachované historické centrum města.
