Dlouhé cesty na dovolenou kladou často před řidiče, kteří na podobné „štreky“ nejsou zvyklí, hodně těžký úkol. Jak si únavou poradit? 

Autoklub ÚAMK varuje řidiče před zaběhlými mýty:

Mýtus číslo 1: Kdo pije kávu nebo energetické nápoje, za volantem neusne.
Omyl. Kofein může zvýšit pozornost řidiče jen v krátkodobém horizontu. A je v zásadě jedno, zda hovoříme o pití kávy, energetických nápojů, černého čaje nebo jedení čokolády. Princip je stejný, asi 30 minut po užití těchto a jiných podpůrných prostředků se „zapíná“ akční doba a „vypíná“ se po dvou až třech hodinách. Velmi unavený řidič může upadnout do mikro-spánku i s dávkou kofeinu v krvi.

Mýtus číslo 2: Pokud máte dostatek zážitků z jízdy, můžete kompenzovat únavu.
Stejně jako intoxikovaný, tedy unuděný, si i unavený motorista ve vysokém vypětí daném ostrými vjemy z rychlé nebo náročné jízdy neuvědomuje, že v určitý okamžik zjevně přeceňuje své schopnosti. Dokonce i ten, kdo má hodně zkušeností, pak může ohrozit sebe i ostatní účastníky silničního provozu. A nezachrání ho to, že místo nudné dálnice zvolil třeba původní klikatou cestu třeba Slovinskem a Chorvatskem k Jadranu.

Mýtus číslo 3: Pokud jsem unavený, pomůže otevření okna nebo puštění hudby nahlas.
Jistě, oba kroky mohou řidiči pomoci na krátkou dobu. Jejich účinek však brzy skončí. Navíc těmito kroky se řidič snaží sám sebe „obelhat“ že není tak unavený, jak ve skutečnosti.

Tradované postupy tedy částečně pomohou, ale jen krátkodobě a navíc následuje ještě mnohem větší pokles pozornosti. Nejlepší způsob, jak se vypořádat s únavou, je prevence.

Postup číslo 1: Cestu si rozložte aspoň do dvou dnů. Zbavíte se stresu, kolony vás už tolik nerozhodí, protože nebudete počítat, v kolik hodin byste měli být na místě. Získáte čas cestu si užít, můžete se někde zastavit a ty stovky či tisíc a víc kilometrů „zhodnotit“ tím, že poznáte nějaké míst, hrad, můžete dát třeba i pauzu na koupališti..

Postup číslo 2: Pokud je ta možnost, střídejte se pravidelně za volantem. Optimální doba jsou dvě, maximálně tři hodiny na jednoho řidiče. Pokud pocítíte únavu, tak partnera za volantem požádejte třeba i dřív.

Postup číslo 3: Není-li šance na rozložení cesty a střídání za volantem, propočítejte si potřebnou dobu a to tak, že do potřebné doby na přesun započítáte i odpočinek. Pauzy dělejte nejméně čtvrt až půlhodinové, buď si zacvičte, nebo, pokud jste schopni usnout, pošlete posádku na občerstvení nebo na nákup, a zdřímněte si. Pak si zacvičte, protáhnete se. Rozhodně nejezděte bez protažení a pohybu, hned jak zase otevřete oči.

Pozornost zvyšte zejména před cílem, tedy destinací dovolené, nebo před domovem. Statistiky říkají, že tam se stává z důvodů únavy nejvíc nehod. Řidiči již chtějí cestu dokončit a pár desítek kilometrů před cílem už nechtějí „zdržovat“ a dělat další přestávku. Velká chyba!. A za uši si zapište důležitou latinskou moudrost. Festina lente!, neboli Pospíchej pomalu!