Největší chorvatský poloostrov je současně pro Čechy i nejbližší mořskou destinací na jihu. Oblíbenou. Jestliže jih Chorvatska stále sází hlavně na moře, na Istrii přidali k průzračnému mořskému magnetu také vnitrozemí.
Právě na tuto oblast jsme se soustředili při letošní předsezonní reportáži z Chorvatska. Vždyť kdo vydrží týden nebo dva jen na pláži a večer v uličkách jednoho města? Snažili jsme se zmapovat, co vše můžete na Istrii vyhledat a zažít. Ačkoliv moře zůstává hlavním cílem, škála zážitků může být mnohem širší. Na prvním místě je to gastronomie, na síle nabývá agroturistika, hodně návštěvníků odlákají od moře také památky a historická středověká městečka, jeskyně, říčky ztrácející se v podzemí, sport (kola) či adrenalinové sporty (horolezectví, paragliding).
Lanýže, víno, olivový olej
Celosvětově nejvíc proslavily Istrii bílé lanýže. Mimochodem, kromě jejich ochutnávky v různých pokrmech a nyní i nápojích (i olejích a medu) se můžete vydat je i hledat. Mezi turistické atrakce patří totiž demonstrace hledání lanýžů od profesionálního hledače „vybaveného“ dvěma psi. Jejich obdobím je podzim a centrem oblast Motovunu.
Istrií vedou nyní také dvě gastronomické stezky: Stezka olivového oleje a Vinná stezka. Téma je jasné: propojení producentů olivového oleje a vína, ochutnávky, prodej přímo u výrobce. Co udělá s člověkem taková olivová stezka a několik ochutnávek olivového oleje na lačno si představit nedovedu, méně zastávek v takovém případě je možná lépe, ale jedna dvě představují zajímavou zkušenost a doporučuji.
V parném chorvatském létu nelze ani přehánět degustaci vína. Malvazija a jiné tradiční i nové druhy vín místní vinaři připravují nyní na vysoké úrovni a kdo ochutná, ten bude ohrnovat nos nad chutí stáčených vín ve vinotékách. A také nad cenou.
Olivová stezka
Pěstování oliv má na Istrii doslova tisíciletou tradici, kvalitu zdejšího olivového oleje opěvoval již antický epigramik Marcus Valerius Martialis.
V poslední desetiletích dostala tato tradice nový impuls. Objevili se noví pěstitelé, kteří vysadili stovky a tisíce stromů, převzali moderní postupy a zkušenosti. Většina z producentů umožňuje ochutnávku a prodává v místě produkce. Gurmáni oceňují chuť istrijského olivového oleje, který je pikantnější než dalmatinský nebo z jiných oblastrí Středozemí. Znalci říkají, že je trochu i „bitter“.
O pozici istriijského olivového oleje asi nejvíc vypovídá každoroční „bedekr“ Floas Oleia, tedy průvodce nejlepšími extrapanenskými olivovými oleji světa. Podle tohoto průvodce je Istria druhá na světě co do počtu kvalitních výrobců olivových olejů, přičemž Floas Oleia registruje producenty ze 42 zemí světa z 5 kontinentů.
Ochutnávka olivového oleje – Napadlo by vás doma odlévat olej do štamprlat? – představuje obřad a nikdy nechybí zajímavý výklad o samotně farmě a rozdílech ochutnávaných olejů. Po degustaci je na každém, zda si koupí nějakou lahvičku pro domácí potřebu. Kvalita není levná, za menší lahev 0,25 l dáte u producentů například 7-8 euro, ale na tržnici zaplatíte víc. U výrobce je navíc jistě větší záruka kvality. Už jen to, že producent skladuje olej při teplotě například 15 stupňů Celsia, zatímco na trhu žhne kolem chorvatská letní třicítka.
Agroturistika
Základem v istrijské gastronomii je orientace na místní produkty. V pobřežních restauracích lákají turisty zejména na hodně drahé ryby. Levněji je pořídíte, pokud si je koupíte v obchodě, ale za hubičky to není. Prodejny nejsou jen na pobřeží a v jedné vesničce jsme zjistili ceny pro chorvatské zákazníky: za kilo od 40 do 100 kun, podle druhu. V restauraci zaplatíte za porci i 280 kun.
Jaké „agro“ najdete na istrijském venkově? Dnes už stovky venkovských usedlostí a apartmánů i farem s tisíci lůžky. Kromě chovu autochtonního dobytka a výroby sýrů mezi místní speciality patří již zmíněné víno a olivový olej. Na jídelních lístcích jsou typická místní jídla připravovaná ze zdejších surovin. Venkovský pobyt je spojen s jízdou na koních i cyklistických trasách, plavbou po řekách, ale můžete si i zkusit práci na farmě.
Vnitrozemské farmy ovšem staví i tenisové kurty, bazény a jiná hřiště (i dětská), zajišťují však i výlety k moři včetně dopravy na malé pláže přístupné jen od moře. Agroturistika i prodlužuje turistickou sezonu, a pokud přijedete na podzim, můžete se těšit také „dočesné“ navazující na sklizeň.
Městečka i příroda
Vnitrozemí, to není jen gastronomie. Najdete tu historická městečka, jejichž půvab spočívá v zachovalosti původní dispozice. Hum, Grožjan, Buje na severu poloostrova, Bale a Vodnjan na jihu, Pazin a Buzet v centru ostrova. A samozřejmě perla mezi nimi: Motovun. Navštívíte jedno a budete chtít vidět i další.
A také rozmanitá příroda. Kolem Motovunu rozsáhlé lesy a krajina působící zejména na jaře docela středoevropsky. Zdejší krajina je krasového původu, takže roste i počet zpřístupněných jeskyní. Jedna atrakce přitahuje další: například u jeskyně Baredine vzniklo muzeum traktorů, vedle další jeskyně Mramornica jsme navštívili agrofarmu Sterlo.
Nyní jedna odbočka zpět k pobřeží. Nenechte si ujít výlet na ostrov Brijuni, tedy do národního parku Brijuni. Ostrovy v minulém století proslavilo, že si je jako letní sídlo vybral prezident Tito, ovšem do moderní historie souostroví vyhledávaného již Římany se nejvíce zapsal generální ředitel Vítkovických železáren Paul Kupelwieser, který po odchodu z firmy koupil největší z ostrovů a vybudoval zde mondenní lázeňské středisko. Dnes je tu zoosafari, golfové hřiště, podívat se můžete na luxusní americké limuzíny darované Titovi i prohlédnout antické památky. Pobyt ve zdejších hotelech je opět pro ty bohatší. Dvoulůžkový pokoj v sezoně s výhledem na moře přijde na den nejméně 133 eur, nejvíc (hotel Istra) 292 eur. Krátký výlet lodí z Fažany přijde na osobu od 30 kun.
Závěr
Je Istrie tedy ideální místo pro dovolenou? Určitě pro výbornou. Zkraje léta je moře spíš pro otužilce, nelíbil se nám nejspíš zcela neregulovaný les billboardů a poutačů. Reklama podél silnic je takřka všudypřítomná. Nadsazené jsou zjevně ceny rybích pokrmů.