Mezi rakouské turistické magnety patří tzv. Alpenstrasse. Horské silnice vedoucí k vrcholkům hor bývají v zimě vesměs nesjízdné. V létě jsou vesměs zpoplatněné, ale „investice“, která otevře závoru, se vyplatí.

V celém Rakousku jich je několik desítek. Ty nejznámější a nejpopulárnější najdete v Korutanech. Pokud máte rádi vyhlídky a horské túry, pak Alpenstrasse/Panoramastrasse se mohou stát námětem na celou dovolenou. Ačkoliv nahoru dolů byste stihli za den nejméně dvě, rozhodně doporučuji si na každou vyhradit celý den. Na konci každé takové horské silnice je ještě kam vystoupat po vlastních nohou, takže je to jednoznačně na celodenní výlet.

Optimální pro takový záměr je opatřit si v rodině nejméně jednu Korutanskou kartu (Kärnten Card), která umožňuje navštívit jejímu majiteli (automobilem, motocyklem) celkem čtyři Alpenstrasse zdarma. Pokud je ve voze více osob, které však nevlastní korutanskou kartu, tak platí zpravidla jen čtyři euro za osobu. Představuje čtyři „bezplatné“ silnice a mezi tipy uvádíme i tu nejznámější evropskou panoramatickou silnici pojmenovanou podle nejvyšší rakouské hory Grossglockner.

Nejvyšší a nejznámější

Nejslavnější horskou silnicí je samozřejmě Grossglockner Hochalpenstrasse, nesoucí pojmenování po nejvyšší rakouské hoře (3798 m n. m). Téměř padesátikilometrovou silnici vybudovali ve 30. letech minulého století a vede ze salzburského Brucku an der Glossglosckner do korutanského Heiligenbluthu. Na rozdíl od jiných horských silnic, které jsou vlastně slepé (končí pod vrcholy hor), tato je průjezdná. Nejvyšším bodem této průjezdné trasy je tunel Hochtor (2505 m n. m). Vybudovány byly dvě odbočky, Franz-Josef Höhe (2369 m n. m) a Edelweissspitze (2571 m n. m), která je nejvyšším místě dosažitelným autem (motocyklem, na kole).  Jsou odsud samozřejmě skvělé vyhlídky  (ledovec Pasterze, Grossglockner). Za pěkného počasí lze spatřit z této trasy 37 třítisícových štítů a 19 ledovců. Trefit se do vhodného počasí je ovšem sázka do loterie: 250 dní tu v roce tu zaznamenávají srážky a 100 dní vane silný vítr. V létě je ale slušná šance na vyhlídkové počasí.

Vyplatí se přivstat si, v sezoně se na horské silnici se stoupáním až 12 procent tvoří často kolony a to nejen u mýtných bran, ale na samotné silnici. Ve špičce totiž kolony nezpůsobuje jen velký provoz, ale zejména obtížné a pomalé projíždění autobusů zatáčkami. Jen těch číslovaných je 26. Pozor také na cyklisty, kteří mají vjezd zdarma. Nebezpeční pro sebe i okolí jsou hlavně ve sjezdech! Počítejte také s tím, že Grossglockner Hochalpenstrasse prověří dokonale váš brzdový systém.

Za automobil a řidiče se v roce 2017 platí 34 euro, za každého dalšího člena posádky čtyři eura. Motocyklisté platí 22. S Korutanskou kartou máte slevu čtyři eura na auta a tři eura na motocykl.

Maltatal

Jedinečný zážitek poskytuje trasa k přehradě Malta. Po sjezdu z dálnice stojí za to zastavit se v Gmündu, kde začal svou samostatnou kariéru syn Ferdinanda Porsche, Ferry Porsche. Právě zde se zrodil jeho první legendární model 356, sestavený převážně ze součástek modely Volkswagen /Brouk“.

Stoupání horskou silnicí, která byla vybudována kvůli stavbě přehrady Kölnbrein-Staumauer (vysoká 200 m, široká 626 m), začíná o pár kilometrů dál v údolí Malta. Provoz na horské silnici je řízen světly, protože zejména tunely jsou úzké a tudíž jednosměrné. Vyskytuje se tu i tunel, ve kterém projedete zatáčku 180 stupňů. Důležité je najet na čáru před světly tak, aby systém věděl, že má přepnout světla. Jinak budete čekat a čekat na červené. Na konci kromě přehrady najdete i Sporthotel Malta a muzeum, kde si se seznámíte nejen s projektem a výstavbou přehrady (shlédnout můžete i film o výstavbě), ale informacemi o produkci elektrické energie a dalšími zajímavostmi, například mineráliemi, které se zde dají najít.

Velkým dojemem však zapůsobí samotná přehrada a její impozantní hráz. Výjimečný zážitek pak poskytuje vyhlídková plošina Airwalk, která byla ve výšce cca 180 m nad zemí instalována. Když se na ni postavíte, máte pod sebou téměř 200 m volného prostoru.

Ani tady nemusíte obcházet jen kolem hráze, podél přehradního jezera vede dlouhá stezka, která láká k výletu mezi skalnaté vrcholy. Pokud se sem vypravíte koncem jara, tak se tu setkáte se zbytky sněhu a to nejen nahoře u přehrady, ale i cestou. Ze strání tu teče mnoho vodopádů, které daly údolí další název – Vodní říše. V zimě jsou tyto zmrzlé ledopády cílem horolezců.

Villacherstrasse

Statistiku neznám, ale „alpenstrasse“ nad jedním z největších korutanských měst a Ossiacher See patří jistě k nejnavštěvovanějším. Výjimečný u Villacherstrasse je její také celoroční provoz, jen mezi 20 hodinou a sedmou ranní mají zákaz vjezdu motocyklisté. V létě, v zimě se nepředpokládá jejich zájem ani ve dne.

Zásluhu na tom má jak blízkost velkého města, tak několik zajímavých vyhlídek, Alpská zahrada a vrcholové plato pod horou Dobratsch (1732 m n. m) s řadou možností k pěším i cyklistickým túrám. Uzlové body (vyhlídky) jsou perfektně značené. Při cestě k mýtné bráně představuje zajímavé zpestření zastávka na parkovišti u dvou skokanských můstků, kde díky umělé hmotě probíhá i v létě trénink zejména mladých skokanů na lyžích.

Dlouhé stoupání nabízí překrásné výhledy, a to jak na pohoří Karavanky, tak Julské a Karnské Alpy a v neposlední řadě na město Villach. Výhled i poučení nabízí zastávka č. 6, kde je hlavní vstup do alpské botanické zahrádky (platí se zvlášť). Ze stejného parkoviště se chodí na Rote Wand, kde se rovněž postavíte – jako u přehrady Malta – na plošinu nad propast.

Nockalmstrasse

Tato trasa patří mezi horskými silnicemi k nejdelším. Jejích 35 kilometrů se vyznačuje mírnějšími zatáčkami než většina obdobných silnic. Cesta s 52 zatáčkami vede jediným evropským přírodním parkem v mírně vysokohorském prostředí s rozlehlými smrkovými a borovicovými porosty. Jedinečné jsou v horském prostředí i zaoblené „noky“. Biosférická rezervace poskytuje mnoho zážitků pro všechny smysly, včetně chuťových. Na trase najdete řadu dobře vedených gastronomických podniků s korutanskou domácí stravou. Nabídku zde doplňují dobře značené turistické trasy a nechybí ani dětská hřiště.

Goldeck Panoramastrasse

K horská silnici o délce 14,5 km jsme měli trochu komplikovanější příjezd, sjezd z dálnice je vzdálenější a navigace nás nejprve zavedla na cestu končící v rozlehlém lomu. Deset značených zatáček a několik parkovišť podél trasy nabízí vyhlídky na Millstater See a Millstatter Alm, Nockberge, Gailtaler Alm, Karawanken i Drautal až k Villachu. Díky těmto různorodým vyhlídkám patří Goldeck Panoramastrasse k nejpěknějším výletním trasám v Korutanech. Vrcholové parkoviště Seetal (1895 m.n.m.) však nemusí být nejvyšším bodem tohoto výletu. Parkoviště, na kterém však letos jedna „bouda“ již nefunguje a druhá ještě není dokončena, obklopuje půlkruhově horský val, na jehož vrcholku je vidět horská chalupa. Strádat hladem ale na tomto výletu nemusíte, podél silnice a v podhůří je několik možností k občerstvení. A jak jinak, u parkoviště i podél silnice se pasou spokojené horské krávy. Na některé si musíte dát pozor i na silnici, spásají i pankejty.