Rakousko nabízí takřka nevyčerpatelný výběr lyžařských areálů. Osobně dávám přednost oblasti Korutan, které měly to štěstí, že jako jediná rakouská spolková země obsadily jižní (slunečnou) stranu alpského hřebene.
Někdo možná rád cestuje a objevuje nové areály. Také rád poznávám, současně se mi líbí, když vím, co mne v lyžařském areálu čeká. Jako vůbec nejlepší tak považuji možnost kombinovat známé s poznáním nového. Tuhle možnost mi letos splnily Korutany v míře maximální. Navštívili jsme dva již důvěrně známé a dva pro nás nové areály. Katschberg a Nassfeld, Bad Kleinkirchheim a Gerlitzen Alpe.
Celou „štreku“ z Prahy do Korutan, přesuny v Korutanech i cestu zpět skvěle zvládla Škoda Superb 4×4. Na střeše samozřejmě box, protože Rakušané v poslední době přitvrdili i z hlediska bezpečnosti posádky – lyže by neměly zasahovat do kabiny a vůbec již ne ležet volně. Možná by prošlo, kdyby byly k sedačce přichyceny „gumicuky“. Ale to raději neriskujte, prostě do Rakouska by lyže nebo snowboardy měly putovat na střeše v „rakvi“ nebo pomocí střešních nosičů.
Pro více než tři desítky lyžařských center Korutan (celkem 35) platí jeden skipas (Kärtner Schipass Gold/6 dnů – 233 euro), který není o moc dražší, než když si koupíte na stejnou dobu skipas jen pro oblast Lungau (Katschberg-Aineck, Speiereck, Fanninberg – 215,50 euro). Dává tak možnost nejen poznat více areálů, ale také se vyhnout špatnému počasí. Pomůže řešit i jinak obtížně nebo spíš složitě řešitelnou situaci. Po nočním sněžení policie dole pod Katschbergem na jeden den „aktivovala“ tabuli, přikazující montáž sněhových řetězů, pod níž ovšem bývá obvykle doplňující informace, že se to netýká vozidel s pohonem 4×4 se zimními pneumatikami. Tohle ráno to znamenalo sněhové řetězy pro všechny. I když jsme je měli sebou, tak vzhledem k nepříznivému počasí jsme se rozhodli zkusit, zda to v nepříliš vzdáleném Bad Kleinkirchheimu nebude lepší. Údolní stanice kabinové lanovky je tam podstatně níž (Katschberg 1641m n.m.), Bad Kleinkirchheim 1087 m n.m.) Vyšly oba předpoklady: řetězy nebyly třeba a počasí bylo lepší. V Korutanech prostě takřka vždy najdete alternativu.
Kromě několika skutečně velkých (Katchberg, Bad Kleinkirchheim, Nassfeld – Hermagor) tu najdete kolem třiceti středních a menších lyžařských center, ty malé jsou ale zpravidla větší než Špindl…
Katchberg-Aineck: Bílá dálnice
Nemohu tvrdit, ale myslím, že ani v Rakousku nenajdete jiný lyžařský areál, na jehož sjezdovkách si můžete říct, že někde hluboko pod vašimi lyžemi vám jezdí auta. Není tak divu, že zdejší lyžařská houpačka se pyšní i na rakouské poměry jedinečnou sjezdovkou, která vzhledem ke své délce (6 km) a šířce dostala symbolický a odpovídající název A1.
Jak je to s těmi auty? Pod sjezdovkami na hoře Katschberg vede stejnojmenný tunel, který společně s Tauernským tunelem (příplatek za tunely 11,50 euro) výrazně usnadnil cestu ze Salcburku na jih. Dřív se muselo jezdit po státní silnici 99, která vede hned přes dvě lyžařská střediska. Módní areál Obertauern sice do Korutan nepatří, dokonce i spodní stanice dvousedačky na Aineck je na území Salcburska (oblast Lungau), stejně jako další sjezdovky vedoucí po severní straně Ainecku do údolí. Ale bez obav, „SkiLungau“ stejně jako „Gold“ platí nejen po celém areálu Katchberg/Aineck, ale také na další dvě střediska. Za příplatek dalších 15 eur si můžete koupit skipas Schiregion Lungo, který k již zmíněnému přidává areál Obertauern. Na šest dní docela slušná porce sjezdovek, v prvním případě 150 km, ve druhém 250 km. Druhým horským pasem na staré trase po silnici 99 je samotný Katschberg (1611 m). V zimě se rozhodně cesta tunelem na lyžování vyplatí, ale pokud je pěkné počasí, tak v létě i v zimě cesta přes oba průsmyky je skutečně zážitek, který lze doporučit. K výhodám Katschbergu však patří dobrá dopravní dostupnost po dálnici, hned za jižním portálem v Rennwegu můžete odbočit a za šest kilometrů jste již na některém z řady bezplatných parkovišť mezi vrcholy Tschaneck (2030 m n.m.) a Aineck (2220 m n.m.).
Katschbeg patří k nejmodernějším skiresortům Korutan. K jeho výhodám náleží skutečnost, že se jedná vlastně o dva areály – Katschberg obsadil východní svahy hory Tschaneck, zatímco na Ainecku se lyžuje na severních a západních svazích. To dává výhodu, že prakticky vždycky zde najdete vhodné svahy. Aineck je totiž díky své výšce dost vystavený větrům a není zcela výjimečné, že trojsedačka z Katschbergu nejezdí. Ale i pak je tu 40 kilometrů sjezdovek na Tschanecku, kde najdete sportovní i rekreační červené tratě. Nejjižnější sjezdovky obsluhují pouze vleky, takže zůstávají dlouho v dobré kvalitě.
Jižní sjezdovky na Ainecku jsou ostřejší, včetně černé direttissimy. Severní strana je mírnější, což umožnilo vytvořit již zmíněnou šestikilometrovou „dálnici“ až do údolní obce St. Margaretem. Z ní se lze vracet jen dvousedačkou, ale v plánech je již její modernizace na kapacitnější sedačku. Horní partie obsluhují vrcholové kabinky a doplňující vleky.
Katschberg svým zaměření na rodiny s dětmi tak vyhovuje jako rodinný areál a uspokojí i sportovněji založené lyžaře.
Bad Kleinkirchheim: Sníh a voda
Už název prozrazuje, že původně se sem jezdilo do lázní. Vsadili zde nyní na vodu v obou skupenstvích. Stejně jako Katschberg s Aineckem tu jsou vlastně dvě střediska, kromě areálu nad lázněmi Bad Kleinkirchheim tu je další menší středisko St. Oswald. Mezi lyžařské taháky zde patří závodní sjezdovka nesoucí název rodáka z nedaleké vesničky Mooswald Franze Klammera, mající délku 4,2 km (převýšení 920 m). Většina zdejších sjezdovek nabízí dlouhé „červené“ sjezdy a souhrnná délka všech tratí v obou střediscích přesahuje 100 kilometrů.
Bad Kleinkircheim nabízí spíš pohodové sjezdovky, dostatečně široké, nicméně s přírodními terénními nerovnostmi. Areál St. Oswald má řadu docela strmých a červených sjezdovek s mnoha terénními vlnami a nerovnostmi. Jsou tu dlouhé sjezdy do údolí, za pěkného počasí tu najdete i úžasné výhledy z vrcholových partií. Ke kladům pro většinu návštěvníků patří klidná atmosféra střediska – kdo si přivstane, do 11 h se na sjezdovkách obvykle netlačí. Vypořádat se je třeba s tím, že z údolí vede vzhůru jediná kabina a cesta se dvěma mezistanicemi trvá poněkud déle.
Jedinečnou zdejší kombinací sněhu a termální vody tu nelze přehlédnout, dolní sjezdovka z pohoří Nockberge totiž končí přímo u otevřeného bazénu moderních lázní Römerbad. Třípatrový areál byl vymyšlen jako kombinace živlů – země, vzduchu a ohně. Rozlehlý je tu svět saun, a ve shodě s názvem hraje v designu velkou roli antika. Další lázně St. Kathrin letos procházejí přestavbou. Původně měly sloužit již tuto sezonu, ale o rok se otevření oddálilo. Když je dost sněhu, jako tomu bylo letos, tak můžete trochu závidět a trochu být rádi za teplé oblečení při pozorování dětí, které se koulují na kraji bazénu a pak skočí ohřát se do vody. Občas skončí v termální vodě i docela velký kus sněhu, poslaný na hlavu vyhlédnuté dívenky…
Nassfeld-Hermagor: Výlet do Itálie
Středisko na hranici Korutan a Itálie umožňuje lyžování ve dvou zemích. Vzhledem trochu klame, ačkoliv nepatří k nejvyšším areálům, nabízí vysloveně horskou kulisu. Lyžařsky rozmanitý a současně dobře přehledný areál nabízí řadu variant, protože takřka ke každé lanovce vede několik sjezdovek, což umožňuje různé kombinace a stále nové varianty.
Z údolí se většina lyžařů dostane kabinovou lanovkou Millenium Express u vesničky Tröpolach (600 m n.m.) Nutno zde dodat, že značení na silnicích není optimální: ani pár kilometrů před areálem nejsou žádné jasně návodné tabule, první se objeví až těsně před cílem.
Lanovka patří k nejdelším v Evropě, přičemž na mezistanici Tressdorferalm najdete i cvičnou louku s jezdícími koberci a pohádkovými postavami, tedy klasický alpský dětský ráj. Nahoře na téměř dvoutisícovém vrcholu Madritsch můžete mít pocit jako na Václaváku. Kromě kabinky sem vedou další lanovky. Z vrcholu se rozbíhají hned tři zajímavé červené tratě s mírnějšími i prudkými partiemi, najdete tu ale i mírnější modré. Nejnáročnější sjezdovky nabízí skalnatý ostroh Troghöhe, kde najdete i černou a ostřejší červené. Sjezdovkami na jižní straně Gartnerkofelu navštívíte Itálii – najdete tu slunečné a nepříliš náročně červené. Z Gartnerkofelu směrem k Nassfeldu vede široká a sportovní červená nesoucí pečeť FIS.
Nassfeld díky poloze na rakousko-italském pomezí dostává bohaté příděly sběhu a současně je pro něj typická převaha zimního slunečného počasí. Vsadil také na spolupráci všech poskytovatelů služeb, od ubytování přes servis, dopravu i úschovnu) s důrazem na zvýhodněné pobytové balíčky, které obsahují např. úschovu lyží. Z drobných pozorností můžeme jmenovat možnost si v dolní stanici Millenium Express vytisknout statistiku a grafiku nalyžovaných kilometrů. Nedaleko Nassfeldu nabízí další atrakci jezero Weissensee (930 m n.m.), na jehož zamrzlé hladině každoročně upravují až 25 km bruslařských drah. Na rozdíl od Lipna jezero zamrzá rok co rok a na dlouhou dobu. Kromě vlastního bruslení (můžete si zde půjčit i rychlobruslařské nože) patří k diváckým atrakcím i lednové mistrovství Nizozemska, kterého se zúčastní tisíce závodníků i amatérů na trati dlouhé 200 km.
Gerlitzen Alpe: soutěž o auto a termální lázně
Dvoutisícovka Gerlitzen nedaleko Villachu, jednoho z největších korutanských měst, brzy vzbudila zájem lyžařů. Není divu, že zdejší lyžařské středisko patří mezi nejstarší v Rakousku a mimochodem, vůči českým lyžařům je velmi vstřícné. Informační plán tu mají také v češtině!
V současné době se můžete rozjet z nečekaně placatého vrcholu už na všechny světové strany. Tahle možnost obkroužit horu vedla k vyhlášení soutěže Stella Ronda (parafráze na slavnější Sella Ronda v Itálii), kdy účastníci celou zimu soutěží v tom, kdo se nejvíc přiblíží k času najetému oblíbeným televizním komentátorem. Půvab spočívá v tom, že automobil nevyhraje nejrychlejší, ale ten, který se nejvíc přiblíží k utajenému času „předjezdce“. Ten ale nejezdí nahoru dolů bez zastávek, nýbrž se zastavuje během svého okruhu v barech a restauracích. Takže šanci má prakticky každý, je to otázka náhody… Nejnovější zdejší atrakcí je otevřený bazén v oblasti Pacheiner. Na lyžování tu klidně můžete vzít plavky.
Do všech stran Gerlitzenu vedou poměrně nenáročné červené nebo modré „dálnice“ s převýšením okolo 400 m. Nejdelší sjezdovka míří do osady Klösterle (Arriach) na severním úpatí hory. Hlavním nástupním místem je Annenheim, odkud vede starší čtyřmístná kabinka, na niž navazuje krytá čtyřsedačka Gipfelbahn. Nejoblíbenější zdejší „dálnici“ obsluhuje expresní osmisedačka Neugarten, kterou kopíruje ultraširoká, přehledná a mírná (modrá, červená) sjezdovka, optimální na ranní rozehřátí. Ze severní strany na Gerlitzen vede čtyřsedačka Klösterle I a II, na jižní straně je nyní nová šestisedačka Wörthersee-Jet. Dětské parky a cvičné louky najdete na horní stanici kabinky (Kanzelhöhe) a dále u resortu Feuerberg na jižní straně Gerlitzenu. Nejromantičtější chatou je dřevěná Almseehütte přímo u sjezdovky do Klösterle – má jednoduchou, ale výbornou domácí kuchyni a suroviny z vlastního hospodářství.
Ke kladům Gerlitzenu patří široké sjezdovky, možnost lyžovat na všechny světové strany, za pěkného počasí daleké rozhledy a také on-line informace o vytížení lanovek. Smířit se musíte s tím, že o víkendech bývá hodně plno a také, že do Annenheimu zpět k autu se dostanete jen kabinkou.
Nejjednodušší nástup je z Annenheimu u jezera Ossiachersee, kde jsou tři moderní záchytná parkoviště. Další bezplatná parkoviště (sedm) najdete ve vyšších partiích hory Gerlitzen – např. 1000 na severní straně v Klösterlebahnen (1000 m n.m). Nejvýše dojedete autem k dolní stanici lanovky Kanzelhöhe (1500 m n.m.), ale zde je jen 300 míst.
Gerlitzen slouží jako víkendové středisko pro obyvatele Villachu, což patří k jeho nevýhodám. O víkendech je zde poněkud „těsno“, ovšem v sobotu a v neděli se lyžuje už od osmi hodin. On-line se dá sledovat i vytížení parkovišť i lanovek a vleků.
Plus naopak představuje blízkost Villachu díky jedinečnému termálnímu areálu Kärnten Therme, se zázemím saun, fitness i atrakcemi jako jsou tobogan či divoká řeka. Lázně najdete v městské části Villach-Warmbad, kde je i několik lázeňských hotelů, z nichž Warmbaderhof se chlubí vnitřním bazénem s přírodním kamenitým dnem. Napájen je přímo pramenem s termální radonem obohacenou vodou.
