Pět způsobů, jak poznat německé roviny

Německé roviny okolo Berlína se mohou zdát fádní, ale staletí kulturně přetvářená krajina s mnoha jezery, řekami, říčkami i kanály dává šanci poznat tyto oblasti nejen autem, ale mnoha dalšími způsoby.

První zastávkou našeho putování za přírodními poklady Německa byla biosférická rezervace UNESCO Sprévský les (Spreewald). Následovala jezera severně od Berlína. V případě oblasti Spreewald se jedná o naprosto jedinečnou lužní oblast, přetvářenou člověkem na kulturní krajinu už po staletí, která však i tak zůstává z velké části nedotčená. Mozaika luk, polí a lesů protkaná předivem řek o celkové délce přes 1000 km tu připomíná rozlehlé parky. Ve Sprévském lese sídlí také slovanský národ Srbů/Vendů s prastarými tradicemi a kroji, jehož minulosti i současnost připomínají nyní dvojjazyčné nápisy. Za vidění stojí i místní vesnice s tradičními sruby a venkovskými zahradami.

Spreewald nejspíš víc než přírodními krásami a upravenými městečky si lidé spojují s chutnými okurkami. Na ty narazíte podél silnic, v každém centru měst i samozřejmě u každého přístaviště, odkud vozí turisty. Proslulost získaly oprávněně, díky různým příchutím (česnek, koření, pepř, hořčice aj.) se jich hned tak nepřejíte. Okurky (Gurken) ovlivňují i názvosloví: stezky a cesty pro pěší i cyklisty tu signalizují putování po této dobrotě (Gurkenradweg apod.).

Jezerní ráj

Dalším tipem jsou jezera severně od Berlína. Na rozdíl od Spreewaldu se jedná často o rozlehlé vodní plochy, včetně největšího jezera na území Meklenburské jezerní plošiny. Cestou od Berlína jsme nejdříve nakoukli do oblasti přírodních parků Stechlin-Ruppiner Land a  a Uckermärkische Seen, podívali se na rodinami s dětmi vyhledávaný park Ziegelei u Mildenbergu. Bývalá rozlehlá cihelna se změnila na průmyslový a technický park, s vlastním vláčkem a přístavištěm. Cihly si tu můžete uplácat dodnes, a sami. Následně jsme „prolétli“ rozlehlý národní park Müritz. Snovou jezerní krajinu s víc než 130 jezery, prastarými bukovými lesy a tajuplnými bažinami protíná na 660 km stezek, které jsou přístupné z různých směrů.

Müritz je známý také jako hnízdiště vzácných velkých ptáků. Není divu, že se těší obrovské oblibě právě mezi milovníky přírody a ornitology. Blízká setkání se vzácnými druhy zvířat, například s orlem mořským, kterému hrozí vyhynutí, s páry orlovců říčních nebo s jeřáby, dělají z výletů po četných cyklistických a turistických stezkách nezapomenutelné dobrodružství v nádherné přírodě. Divoká zvířata můžete pozorovat ze speciálních pozorovacích stanovišť vybudovaných u Serrahnu v jižní části národního parku. Rozhodně nevynechejte město Waren s jeho starobylým městem a Müritzmuseem.

Obě lokality lze poznávat obdobnými způsoby:

1. Auto: Z Prahy jedete s výjimkou chybějícího úseku D8 přes Středohoří stále po dálnici, po cca čtyřech hodinách odbočíte u Lübbenau na spreewaldské, vesměs skvěle upravené silničky lákající k pohodovým projížďkám. Vzdálenost mezi Spreewaldem a Müritzem lze překonat rychle po vnějším dálničním okruhu kolem Berlína. Silnice k jezerům jsou však již užší a lemované často alejemi, které jsou působivé, ale i přes ochranu svodidly nebezpečně. Spěchejte pomalu!

2. Bicykl: Německo má možná již více cyklostezek než silnic a další se stále budují. Nic proti tomu, aspoň cyklisté neohrožují sebe a automobilisty jízdou po hlavních silnicích. Kolo umožňuje dostat se na místa, kam autem nedojedete a pešky by to trvalo moc dlouho. Cyklotrasy mají své názvy a tak dopředu signalizují, kam vás dovedou.

3. Kanoe/kajak: S pádlem se většinou nevydáváte na dlouhé štreky, ale kdo by chtěl, tak by sítí řek, kanálů a jezer mohl proplout nejspíš ze Spreewaldu až na zmíněná jezera. Kanoemi raději však kratší výlety, některé etapy by mohly být dost nudné a úmorné. Ale výlety na kajacích po Havole jsou oblíbené.

4. Lodě: přístaviště ve Spreewaldu svědčí o tom, že právě tento způsob patří po bicyklech k nejoblíbenějším. Tiché proplouvání přírodou, bez námahy a starostí. A pak pořádné občerstvení, nejlépe klobásu a okurku. PO jezerech se pluje samozřejmě parníky. Jakmile je někde větší plocha, tak tam uvidíte výletní loď. Na větší je často možné vzít kolo s sebou.

5. Nohy. Pěší túry – dnes samozřejmě s nezbytnými trekkingovými hůlkami – jsou sice pomalé, ale zase si vše prohlédnete nejdůkladněji a nejspíš – při zachování klidu – ze živé přírody uvidíte a nafotíte nejvíc. V národním parku Müritz se můžete zúčastnit i některé z pravidelných vycházek pořádaných vedením národního parku.