Vlakem do minulosti i současnosti Slovenska (2): Trnava zvaná malý Řím

Druhým zastavením při cestě do oblasti západního Slovenska byla Trnava, kterou si většina dříve narozených českých občanů spojí s úspěšným fotbalovým klubem, který pětkrát vyhrál československou ligu.

Fotbalisté v Trnavě po řadě let kolísavých výkonů jsou aktuálně velmi úspěšní, vedou dokonce s náskokem devíti bodů po podzimu tabulku slovenské první ligy. Mají i jeden z nejmodernějších stadionů na Slovensku, který nese jméno tvůrce někdejších titulů – trenéra Antona Malatínského. Za fotbalem ale těžko do Trnavy někdo od nás pojede, ledaže by tu hrálo některé české mužstvo pohárové utkání. Důvodů pro návštěvu Trnavy je však „neurekom“.

Město jedním pohledem

Seznámení s Trnavou doporučuji začít výstupem na renezanční městskou věž, z níž můžete obhlédnout nejen celé historické jádro města, ale také jeho okolí a dohlédnete až na Malé Karpaty. Historické centrum vymezilo už v první polovině 13. století rozsáhlé opevnění takřka pravidelného obdélníkového tvaru (800 x 700 m), s plochou téměř 60 hektarů tehdy jedno z nejrozsáhlejších v Evropě. Z hradeb se zachovala celá řada i dlouhých úseků. Ve stejném století jako vzniklo opevnění uherský král Belo IV. jmenoval Trnavu, jako první na Slovensku, na svobodné královské město. Originál je uložený v trnavské pobočce Státního archivu.

Při pouti po 143 schodech na ochoz věže ve výšce 29 m se můžete na panelech v jednotlivých patrech seznámit s historií města i řadou jeho osobností, vaší pozornosti jistě neujde ani hodinový stroj z roku 1729. Věž je po rekonstrukci jedinečnou dominantou centra Trnavy. Mezi její zvláštnosti nepatří jen jediné sluneční hodiny ve městě, ale i pozlacená soška Panny Marie. Plastika má tvář vpředu i vzadu, což má vyjadřovat, že se nikdy neobrátila k Trnavě zády.

Po návratu na náměstí Nejsvětější trojice si rozhodně nenechte ujít návštěvu kavárny Thalmeiner, která se stala prvním objektem rekonstruovaného areálu v sousedství věže. Zázemí tu najdou různé iniciativy, ovšem kavárna evokující velmi zdařile slavnou zdejší předchůdkyni z období první republiky si zaslouží posezení nejen kvůli výborným dortům a kávě, ale také jedinečnému interiéru.

Kromě sousoší v této části města zaujmou divadlo z roku 1831, radnice z konce 18. století a na pěší zóně si můžete seznámit s podobou historického jádra města na bronzovém modelu. Pak už je ale čas poznat církevní historii a zjistit, proč Trnava nese pojmenování Malý Řím.

Církev a univerzita

Tlak Turků totiž donutil ostřihomského arcibiskupa přemístit své sídlo a Trnava se v roce 1543 stala na 300 let církevním a kulturním centrem Uherska. Vznikla zde i Trnavská univerzita, která se výstavbou velkolepých barokních budov významně podepsala na rozvoji i současné podobě města, stavěly se další kláštery a kostely. Nejvýznamnější z nich jsou kostely sv. Jakuba Apoštola Staršího, Nejsvětější Trojice, sv. Anny a sv. Jozefa a zejména katedrála sv. Jana Křtitele se skvostným více než 20 m vysokým celodřevěným oltářem. Celkem zde najdete 13 kostelů, z toho osm v historickém jádru města. Díky siluetě ovlivněné mnoha věžemi se pro Trnavu vžilo označení Malý Řím. Ten navštívil i papež Jan Pavel II (2003).

Trnava tyhle své skvosty navíc nabízí na velmi malé ploše, všechny hlavní památky lze obejít pohodlně pěšky. Auta však nemají až na výjimky (pěší zóna apod.) „vstup“ do historického středu města zakázán, parkovat se dá samozřejmě v podzemí obchodního centra u fotbalového stadionu a také Štefánikova ulice končící u městské věže je přístupná automobilům a dá se zde zaparkovat.

Trnava, která se po roce 1990 opět stala univerzitním městem, má tedy své památky sympaticky nahloučené na poměrně malé ploše, takže to nejpodstatnější se dá poznat během jednoho dopoledne/odpoledne. Ale nespěchejte, důkladné poznání by si zasloužilo víkend. Pak stihnete nejen již zmíněnou kavárnu Thalmeiner, ale unikátní Synagoga Café. Nejnavštěvovanější je Trnava v listopadu, kdy se stává poutním místem pro tisíce věřící, kteří přicházejí uctít obraz Trnavské Panny Marie, která krvavými slzami ochránila Trnavu před řadou nebezpečí.

Víno i medovina

Nitransko a Trnavsko však nabízejí další zajímavé cíle. Nedaleké Malé Karpaty signalizují vinařskou tradici, která zejména v Trnavě byla velmi dlouhá a bohatá. Velkoobchodník Anton Vacl do svého sklepa umístil v 19. století údajně největší sud na světě! Na tradici navazují různé moderní provozy (Terra Parna, Mrva a Stanko), takže se pomalu vžívá slogan Tirnavia – region světových vín. Dále připomeňme nedaleký romantický zámek Smolenice, Topolčianky spojené s jménem prezidenta T.G. Masaryka, hrad Červený Kámen a zámek v Dolné Krupé, nyní „obsazený“ Muzeem hudby (s důrazem na vynálezce elektrické kytary, slovenské rodáky bratry Dopierovi). Působení slavného německého skladatele tu pak připomíná tzv. Beethovenův pavilon a pozoruhodný je i osud poslední majitelky zámku, tzv. „růžové grófky“ Marie Henriety Chotkové. Ta se proslavila jedinečným růžovým sadem, největším ve střední Evropě, a jeho několikanásobným vzkříšením. Rabování po druhé světové válce ale nepřežil ani sad, ani hraběnka…

V Dolní Krupé sídlí také jedna z největších slovenských firem na výrobu medoviny a včelích produktů – společnost Apimed. „Kromě vlastní produkce vykupujeme cca 200 – 300 tun medu od slovenských včelařů. Polovinu balíme do různých spotřebitelských a dárkových balíčků, zbytek použijeme na produkci medoviny. Ročně je to cca 200 000 lahví. V jednom litru medoviny je téměř půl kila medu. Základní filozofií je výroba „druhových“ medovin,“ sdělil nám majitel společnosti Apimed Peter Kudláč, který již jako školák vlastnil včelstva. Samozřejmě existuje možnost exkurse a ochutnávky všech zdejších druhů medoviny – Trnavské (květový med), Staroslovenské medoviny světlé (akátový med) a tmavé (lesní med) i Slovenské medoviny vyrobené ze směsi několika medů. Specialitou je Barikovaná medovina, zrající v dubových sudech minimálně jeden rok. Existují i ochucené medoviny (ořechy, mandle, cherry) a nově i medovina ochucená růžovými květy.

V nedaleké Smolenici sídlí pak další společnost produkující medovinu, tentokrát pod názvem Včelovina. Její hlavní osobou je Pavol Kudláč. Ano, bratr. Většinu stále oblíbenější medoviny ze Slovenska produkují tedy dva bratři…

www.regiontirnavia.sk, www.trnka.sk/thalmeiner, www.apimed.sk

Foto Katedrála sv. Jána Krstiteľa + kapitola Víno i medovina (C) Trnava Tourism.