Putování po někdejším mocnářství jsme začali pochopitelně ve Vídni, z níž jsme se přesunuli do další metropole někdejšího císařství. Před a po Budapešti jsme ale navštívili další zajímavá místa v Maďarsku.
Cesta z Vídně do Budapešti vede i po dálnici, ale zvolili jsme zajímavější trasu. Poslední zastávkou v Rakousku byl Eisenstadt, město spjaté s působením skladatele Haydna za doby působení rodu Esterházyů. Zdejší zámek je možné navštívit včetně Haydnova sálu, kde hudebník komponoval a řídil zámecký orchestr.
První maďarskou zastávkou se stalo město Šoproň, jehož historické centrum obklopují zčásti dochované hradby. Z 60 m vysoké věže se nabízí výhled na spleť uliček i okolní vrchy. Ve městě mají zaznamenáno 115 památek (např. budova radnice, morový sloup) a dvojnásobný počet chráněných domů. Tady je také příležitost vyzvednout si pomocí platební karty potřebné forinty.
Hlavním naším cílem dne byl Hevíz, proslulé termální jezero. Z Rakouska sem vede vcelku pohodová silnice č. 84, přičemž zkratku představuje odbočka na „okresku“ ve městě Sümeg. Pokud nepospícháte, tak si zde udělejte další zastávku. Hrad Sümeg na vápencovém vrchu nad městem je největším hradem Maďarska. Jeho současná podoba je výsledkem státní rekonstrukce zříceniny v 60. letech 20. století, a soukromými investory v posledních desetiletích. Z parkoviště v podhradí se jde asi 300 m do kopce, přičemž za branou hradu se po zaplacení vstupného můžete pohybovat sami a obdivovat expozice zbraní, navštívit sedlářské muzeum nebo třeba hradní kuchyni či středověkou mučírnu. Spousta atrakcí je zde zejména pro děti.
Přírodní div světa
Zdejší léčebné účinky lázní byly známé již starým Římanům a k největšímu termálnímu jezeru v Evropě se jezdilo samozřejmě i za Rakouska-Uherska. Hévíz se v 19. století stal nejvýznamnějším lázeňským městem v Maďarsku. Výstavba kolem jezera pokračovala mezi oběma válkami a pak v 60. letech. Výrazné změny Hévíz zaznamenal v posledních dvou desetiletích. Nicméně po aktuální dostavbě zůstaly pro jezero typické lázeňské domy s věžičkami.
Jezero o rozloze přes čtyři hektary je napájeno v hloubce 38 metrů termálním pramenem, obsahujícím sloučeniny síry, rádia a nerostných látek. Pramen je tak vydatný, že celý obsah jezera se zcela vymění během nejpozději za 72 hodin. Voda je v zimě 23-25°C teplá, v létě dosahuje až 33-36°C. Hloubka je od 1,7 m, ale mělko je jen u jednoho břehu. Hladinu na několika místech pokrývají lekníny a plavci mezi nimi patří k typickým fotkám z této lokality, nicméně lázeň lze vychutnávat jak z přírodních břehů, tak z lázeňských zařízeních vybudovaných přímo nad jezerem. Jedná se o rozsáhlý krytý areál postavený na pilířích přímo na jezeře. Velký zájem návštěvníků si vynutil zvýšení kapacity, takže známé foto, kdy rampy zasahují do půlky jezera, je již zastaralý. Dnes lze přejít nad jezerem suchou nohou až na druhý břeh, přičemž z krytých chodeb lze navštívit různé lázeňské procedury (masáže, bahenní zábaly atd.).
Pohodový pobyt
Městečko žije samozřejmě z celoročního turismu. Najdete tu mnoho hotelů, restaurací a zejména pak mnoho zdravotnických a léčebných zařízení, řadu z nich vlastními bazény a wellness. Celé jezero je oplocené a areál je přístupný až po zaplacení vstupného, které zde je počítáno většinou na hodiny. Vícedenní permanentky nejsou, ale lze si koupit například 10 (7500 forintů) nebo 20hodinovou kartu (14 000), z níž se pobyt u jezera odpočítává, přičemž vstup je možný dvakrát denně. Tříhodinový pobyt letos stál 2600, čtyřhodinový 3000 a celý den 4500 forintů (na koruny dělte cca 10). Ke vstupnému si lze připlatit na wellness (1800, sauny, páry a vířivky). Dobu pobytu máte na čipu s hodinovým páskem. S jeho pomocí uzavřete/odemknete šatní skřínku) můžete i platit občerstvení a další služby. Jak na břehu, tak na terasách nad vodou je i hodně lehátek i křesel k relaxaci po plavání, ovšem v sezoně samozřejmě méně než je zájemců. Při odchodu se vše zúčtuje. Pokud přetáhnete vyhrazený čas, nic se neděje, jen doplatíte. Cca korunu za minutu.
Ačkoliv Hevíz je jedinečný, zůstává cenově přístupný. Nabídka pobytů je od lázeňských domů nabízejících i ozdravné kůry a luxusních hotelů přes levnější hotelové varianty až k ubytování v soukromí. U něho jedna rada – hledejte privát s odděleným vstupem, průchod do pokoje přes byt není ideální. V případě příjezdu vlastním vozem je dobré, pokud k ubytování patří i parkovací místo, ale centrální parkoviště nedaleko jezera je cenově přístupné. Není tedy divu, kouzlo Hevízu poznává čím dál více i českých návštěvníků. Termální lázně si leckdo spojí se staršími osobami prohřívajícími své tělo a kosti, ale věková skladba v Hevízu je mnohem mladší než tato představa.
Lázně i koupaliště
Hevíz svou termální vodou poskytuje lázeňské služby, ale lázeňské služby nejsou povinné. Optimální k návštěvě Hevízu považuji jaro a podzim, a nejen z toho důvoodu, že v léte je zde nejvíc nabito. Trochu to nechápu – proč se v letních třicítkách nořit do třicetistupňového jezera? Daleko přitažlivější se to jeví například i v listopadu, kdy se sice nelze opalovat, ale v interiéru areálu nad vodou se lze zabavit například prohlížením panelů s fotografiemi a informacemi o historii lázní. Hevíz se může jevit i jako ideální koupaliště, vždyť teplota voda láká k nekonečnému koupání (hodí se kruh nebo nějaká polystyrenová destička), ale doporučuje se nezůstávat ve vodě déle než 30 minut (1,5 h denně).
Po Budapešti je Hevíz druhým nejnavštěvovanějším místem v Maďarsku, ročně sem zavítá na milion turistů. Většina návštěvníků sem směřuje za léčebnými účinky termální vody, přičemž se doporučuje pobyt v délce dvou-tří týdnů. Léčí se zde hlavně problémy pohybového ústrojí, nemoci páteře a kloubů, revma, ale i gynekologické obtíže. Vhodná není pro kardiaky, osoby s vysokým tlakem a těhotné ženy. Roste počet těch, kteří sem zajedou na dovolenou a kombinují návštěvy u jezera s výlety. Pěšky dojdete do vinařské a gastronomické čtvrti Egregy, hned „vedle“ je Balaton, o nedalekém Sumegu jsme již psali. Blízký zámeček Festetic v Keszthely je zase znám světově proslulou knihovnou Helikon. Okolí Hévízu má i rozvětvenou síť cyklotras a značených turistických cest.