RAKOUSKO – UHERSKO (6): Historická města – Nitra

Na Slovensko se hodně jezdí do hor, za přírodními krásami a termálními a léčivými lázněmi či památkami lidové architektury.  Slovenská část někdejší předlitavské části císařství zaujme i zajímavými městy. 

Mezi ně patří kromě hlavního města Bratislavy například Trenčín, Banská Bystrice, Žilina, Trnava i Nitra. Jako první zastávku putování po památkách, z nichž mnohé ovlivnilo období někdejšího císařství, jsme po maďarské etapě vybrali Nitru, a to nejen z důvodů logistiky. V první třetině 9. století zde sídlil kníže Pribina, město bylo tehdy jedním z center Velkomoravské říše. S jejím jménem jsou spojené počátky slovenských dějin, kromě Pribiny také Svatopluka, a týká se jí i zmínka o prvním křesťanském chrámu na slovenském území. Město se rozkládá se na sedmi pahorcích jako Řím, přičemž nyní nejvýraznější je hradní kopec, v zásadě uprostřed města. Návštěvník tedy nemá z pěší zóny, někdejšího bývalého Dolního města, na hrad daleko.

Dominantou hradního areálu je katedrála, biskupský palác a mohutné opevnění s vystupujícími bastiony. Dnes na hradě sídlí biskupský úřad. Nejblíže původnímu vzhledu má bazilika svatého Jimrama z první poloviny 13. století, část hradní zdi a horní gotický kostel z první poloviny 14. století a vnitřní hradní brána z 16. století.

Oblast hradu

Nejznámější památkou je Nitranský hrad z 11. století, v 15. století přestavěný a upravovaný ještě v době baroka. Od té doby zůstal v takřka nezměněné podobě a zajímavý je i tím, že byl i živým centrem města. Vypíná tedy vlastně uprostřed města. Dominuje mu bazilika sv. Jimrama, která původně románská a přestavěná goticky a následně barokně. Z tohoto období se pyšní barokní výzdobou. Dále jet u biskupský palác a horní biskupský katedrální kostel, spojený širokým schodištěm s tzv. dolním kostelem, a zejména mohutné opevnění. V hradbách jsou i kasematy, chodba a menší místnost, zajišťující původně ochranu vstupní brány a mostu. Dnes pokladna.  Při příchodu zaujme mariánský sloup z roku 1750 v parkově upraveném přístupu k hradu.

Areál hradu je v zásadě volně přístupný, i když vstupné se zde během dne platí. Vpodvečer ale můžete projít již zdarma a výhodou je podstatně větší klid než přes den, protože oblast hradu je pochopitelně cílem většiny návštěvníků Nitry. Uvnitř hradeb najdete i letní kino, pozoruhodnou vyřezávanou poslední večeři páně v životní velikosti, a samozřejmě jsou odtud skvělé výhledy. Můžete odtud pozorovat i fotbalový stadion, a když budete mít štěstí jako my, tak uvidíte ligový zápas. Výhled však zatím není bez jizvičky na kráse: nedaleko od hradu uvidíte skelet rozlehlé stavby, která zjevně chátrá a do podhradí se nehodí. Naštěstí je to na jinou stranu než se nachází Horní město. Inspirující je naopak pohled na jeden z dalších pahorků, Kalvárii.  Hned další den jsme ji navštívili.

Předtím jsme ještě prozkoumali oblast Horního města. Hned za průchodem „tunelem“ vytvořeným přízemím domů je po pravé straně kostel sv. Petra a Pavla patřící k bývalému klášteru františkánů. Na Pribinově náměstí nemůže samozřejmě chybět bronzová socha knížete. Na úpatí kopce pod hradbami můžete na terase přemýšlet, čím naplníte žaludek. Pokud neuspokojí nabídka zdejší pivnice, pak je tu na výběr celá řada podniků na náměstí a pěší zóně.

Dolní město

Ze Svatoplukova náměstí, jemuž dominuje divadlo Andreje Bajgara (původní zničila letecká bomba za 2. světové války), se táhne pěší zóna, která získala současnou podobu v roce 1996. Při její přípravě přibylo několik uměleckých děl v duchu velkomoravské tradice. Před budovou Ponitranského muzea si všimněte bronzového meče, zvětšené kopie historického meče z knížecího hrobu z 9. století. Mezi ně patří i studna z bronzu, tedy tvarovaného kamene obepnutého bronzovou mříží, a žulová fontána. Zajímavě byly využity různé poklopy inženýrských sítí – autor se dal inspirovat archeologickými nálezy z období Velké Moravy. Zvětšené kopie těchto předloh přispívají k poznání historie. Praktický i estetický význam má nárožní pitná fontána mezi významné části patří i mobiliář – mobilní lavičky, pevné kamenné sezení i koše, informační systém i poštovní schránky. Kovové podpěry sloupů zase představují Svatoplukovy tři pruty. Pěší zóna je tedy nejen pohledná, ale i historicky zajímavé. Rozhodně si při jejím procházením prostudujte, co vše tu můžete vidět a na co zaměřit pozornost.

Mezi dominanty pěší zóny patří hudební hodiny. Pohledně vypadá i většina domků, řada z nich již prošla obnovou, škoda jen, že na některých je přece jen vidět zub času. Příčina může být i v tom, že pěší zóna pokračuje rušnou městskou ulicí, kde se nachází v bývalém obchodním domě hypermarket Tesco a hned přes křižovatku i moderní obchodní galerie Mlyny. Je jasné, že klasické obchůdky na pěší zóně zde nemají snadný život, což je ale v menších městech Česka i Slovenska bohužel čím dál častější.

I zde se ale dá spatřit leccos zajímavého, třeba i z novější doby, pokud hledáte památky. V této spodní části historické části Nitry zaujme barokní komplex piaristického kláštera s kostelem sv. Ladislava, klášter vincentek s novorománskou bazilikou Panny Marie i synagoga – z roku 1911.

Centrum si lze vychutnat při večeři nebo odpoledne při kávě.

Kalvárie

Jeden ze sedmi kopců má náboženskou motivaci. Najdete tu však také tzv. Krajinné domky, což je bytový soubor z let 1910-12  a představuje významný doklad architektury sociálního bydlení. Významnou hodnotu představuje jeho hmotně-prostorová orientace a jeho začlenění do prostředí Kalvárie. Tomuto vrchu dominuje kostel s bývalým klášterem. Kostel je poprvé zmiňován již ve 12. století. Vrch Kalvárie je však přitažlivý také svou křížovou cestou končící kapličkou a trojicí křížů. Z vrcholu je pak zajímavý pohled na staré město a hrad, ale nepřehlédnutelná je i hradba panelových domů z éry socialismu.

TGM v Topolčiankách

Pokud se rozhodnete rozhlédnout se po okolí Nitry, pak v nedalekých Drážovciach (6 km) najdete unikátní románský kostel sv. Michala Archanděla. Zámek ve 20 km vzdálených Oponiociach přitahuje unikátní knihovnou s 12 000 svazky v deseti jazycích, navíc je zde i zajímavý anglický park. Českého návštěvníka ale budou nejvíc lákat Topolčianky. Rozlehlý zámek si oblíbil a vybudoval prakticky do dnešní podoby arcikníže Josef August Habsburský, jenž tu pořídil hodnotné interiéry, rozšířil park, založil oboru, hřebčín (nyní Národný hřebčín), jízdárnu a myslivecký zámeček. Po rozpadu monarchie zámek odkoupila československá vláda a stal se letním sídlem prezidentů ČSR. Pravidelně zde pobýval zejména Tomáš Garrigue Masaryk, který zde dokonce přijímal státní návštěvy, a z jeho rozhovorů s Karlem Čapkem zde vznikly Hovory s T. G. M. V současné době byly některé místnosti, jež prezident Masaryk obýval, uvedeny do původního stavu (Masarykova ložnice s masivním dvojlůžkem, pracovna s autentickým psacím stolem i dobovým telefonním přístrojem a pražským seznamem, koupelnu a dokonce i ložnici Masarykova lékaře) a jsou celoročně přístupné veřejnosti.